Nástrahy ideálního těla

Málokdo ještě pochybuje o tom, že umělá inteligence zásadně proměňuje spoustu společenských fenoménů, aniž jsme si toho úplně vědomi. S dalším podnětným střípkem do této stále poněkud nepřehledné skládačky nedávno přišel vědecký tým z Torontské univerzity. Ten zadal několika modelům umělé inteligence za úkol vytvoření obrázků profesionálních sportovců. Není překvapením, že výsledkem byla zhmotnění extrémně štíhlých ženských a nadměrně svalnatých mužských těl, navíc často ve velmi odhalujícím oblečení, které tyto nerealisticky umocněné prvky fyziognomie ještě zdůraznily.

Stojí přitom za opakované připomenutí, že mezi vzhledem a funkčností těla mohou být poměrně velké rozdíly – objemná muskulatura není zárukou skutečné síly či výdrže, minimum tělesného tuku zase nemusí sloužit jako prerekvizita ohromující obratnosti; nemluvě o tom, že dlouhodobým přetěžováním kloubů a kostí si leckteří sportovci zadělávají na problémy v budoucnu. Tyto důvodné obavy však nestojí v cestě tlaku na stereotypní zobrazování těl, jímž v posledku trpí podobnou mírou samotní sportovci i jejich fanoušci, „obyčejní lidé“.

„Více než 70 procent obrázků na sociálních sítích je dnes už generovaných umělou inteligencí,“ popisuje hlavní autorka studie, psycholožka Delaney Thibodeau. „Lidé si zvnitřňují standardy, jež na obrázcích vidí, což přispívá k negativní představě o vlastním těle a v důsledku i k duševním problémům.“ Obrazové materiály vytvořené umělou inteligencí jsou tudíž adekvátním vystižením toho, jak o tělesném ideálu uvažujeme, a že jsme si tudíž jako společnost normalizovali značně nerealistické představy. Podle Thibodeau a jejího týmu vedle štíhlosti a osvalenosti u vygenerovaných obrázků jasně převažovalo i mládí a odění v upnutých úborech odhalujících bezchybné tělesné partie. Po tělesných nedostatcích, vráskách či pár kilech navíc nebylo ani potuchy.

Pro mnoho zájemců o sport či prostě jen lidí snažících se pečovat o své zdraví tak může být toto prostředí vyloženě odrazující, možná až psychicky škodlivé. Což v důsledku povede leda k tomu, že se propast mezi aktivními sportovci a nesportovci bude prohlubovat a stereotypy se dočkají utvrzení… A to jistě nechceme. Tento výzkum je navíc podstatný i z hlediska upozornění na množství zcela uměle vytvořeného či aspoň částečně upraveného obsahu, který z médií (a především sociálních sítí) často nekriticky přejímáme. Berme tudíž podobné „ideály“ s rezervou a zaměřme se spíše na to, jak se sami u sportovních aktivit cítíme a co nám dávají.

Zdroj:

Thibodeau, D. E., Sabiston, C. & Gollish, S. 2025. AI is perpetuating unrealistic body ideals, objectification and a lack of diversity – especially for athletes. The Conversation, online.