Větším výběrem ke štěstí

Seznamovací aplikace mají v řadě ohledů poměrně špatnou pověst. Často se hovoří o tom, že činí navazování blízkých vztahů povrchním či transakčním a že bleskově ukončit rozvíjející se známost je stejně snadné jako si najít někoho nového. Kritika to bývá leckdy opodstatněná, dává však smysl vidět i druhou stranu mince – třeba takovou, již prezentovali komunikační odborníci Junwen Hu a David Markowitz.

Dosavadní výzkumy obvykle k výběru partnera prostřednictvím seznamovacích aplikací přistupovaly optikou tzv. párovacích trhů (matching markets) – tedy že obě strany hodnotí své potenciální protějšky a hledají co nejvyšší kompatibilitu v klíčových kritériích. Může jít o vzhled, socio-ekonomický status či třeba trávení volného času. Většina lidí má představu o tom, jakého partnera by preferovala. A právě velké množství profilů v online aplikacích se zmiňuje jako příčina nedostatečné ochoty k učinění závazku – neboli když už se pro někoho rozhodneme, stále nám vrtá hlavou, jestli se o pár profilů dál neukrývá někdo vhodnější.

V nedávném výzkumu však Hu a Markowitz rozdělili dobrovolníky do dvou skupin – jedna si měla vybrat partnera k seznámení z šesti možnosti, druhá z jednatřiceti. Překvapivě nedošlo k zahlcení přílišným množstvím voleb v případě druhé skupiny, naopak: ti, kteří si mohli vybrat z většího vzorku, pak vůči svému rozhodnutí pociťovali větší závazek, jelikož právě díky většímu výběru měli dojem, že si zvolili tu nejlepší možnost.

Nutno doplnit, že výzkumný design nepracoval se swipováním typickým pro současné seznamovací aplikace, nýbrž se statickou stránkou s obrázky a profily, takže výběr jednoho vyvoleného protějšku probíhal trochu jinak než ve skutečnosti. I tak jde však o podnětnou připomínku, že leckteré fenomény probíhají bohatším a vrstevnatějším způsobem, než si často myslíme.

Zdroj:

Hu, J. M. & Markowitz, D. M. 2026. Re-examining relational pursuit and mate selection in online dating. Journal of Social and Personal Relationships, online.