Rodičům na nejhezčí cestu

Zdeněk Matějček, Marie Pokorná, Petr Karger Praha, nakladatelství H+H 2004, 189 s.Nejraději bych název knihy"Rodičům na nejhezčí cestu"pozměnila na"Rodičům na nejhezčí cestu nejhezčí knížku". Tuto knihu totiž řadím v knihách pro rodiče malých dětí mezi nejhezčí, jaké mohou být napsány.Publikace obsahuje zhruba 80 krátkých sdělení pro rodiče dětí prvních tří let života. Autoři - psycholog a dětští lékaři - v nich probírají jednak normální vývoj dítěte a jednak to, co zdravému vývoji překáží nebo co jejohrožuje. Rodiče se dozvídají o tom, jak probíhá vývoj v různých oblastech, a dočtou se mnoho moudrých slov o rizicích ve vývoji dítěte - slov, která poučují, ale nestraší. Rodiče však nejsou v knize vedeni jen k poznání, jakse malé dítě vyvíjí a co pro jeho zdárný vývoj dělat. Kniha je vede ke společnému radostnému prožívání, které je základem pro vytváření důvěry dítěte v okolní svět a jeho další citový a morální vývoj. Dále kniha dobře ukazujevýznam rodiny a to, jak je důležité, aby mladá rodina žila spolu a pohromadě - aby dítě poznávalo, ke komu patří. Další předností knihy je důraz na respekt k individualitě dítěte:"dítě je individualita - ne schéma a neautomat". V této krátké recenzi bohužel není možné uvést všechny vynikající postřehy o dítěti a rodičích, kniha je jich plná. Jako příklad vybírám pouze dva takové postřehy, a to o stimulaci v raném věku a o jeslích. Pokudjde o ranou stimulaci, kniha se zmiňuje o existujících snahách (zejména v některých částech západního světa) co nejdříve a co nejvíce zahrnovat dítě nejrůznějšími podněty."Tato praxe se zakládá na předpokladu, že čímdříve a čím vydatněji bude mozek dítěte bombardován podněty přiváděnými zrakem, sluchem, hmatem, čichem, pohybem atd., tím spíše se dítě stane vnímavějším, vyspělejším, chytřejším, inteligentnějším - což má být ta nejvyššíhodnota jeho života a měřítko vychovatelské úspěšnosti jeho rodičů. Jenomže zákonitosti funkce našeho centrálního nervového systému neboli mozku říkají něco jiného: Je-li něčeho příliš, není to k dobrému a organismus se protitomu začne bránit. A výsledkem pak není vyšší inteligence dítěte, nýbrž neurotické obtíže, které naopak normální učení ztěžují a podlamují. A tak bychom si jen přáli, aby rodiče přijali tuto důležitou poučku: Radost z dítěteano! - ale nedělejme z něho závodního koně! To raději na koníčky jděme do Chuchle."Sdělení"Vzpomínka na jesle"je významné právě v dnešní době. Ukazuje, že pro dvou až tříleté dítě je umístění v jeslíchvývojově předčasné, a tedy psychologicky náročné. Je to doba, kdy si dítě vytváří identitu neboli vědomí vlastního já - a pro to jsou nejvhodnější podmínky v soužití se stálými, milujícími dospělými -"jeho lidmi".Čtenáře těchto řádků bych chtěla přesvědčit, že kniha"Rodičům na nejhezčí cestu"může být nejhezčím dárkem pro vaše přátele, kteří jsou rodiči malých dětí. Než jim ji dáte, přečtěte si ji i vy - moudrost autorůobohatí i vás.