Alkohol, poškození poznávacích funkcí a neprospěch českých studentů

Vysoké dávky alkoholu mohou poškozovat kognitivní (poznávací) funkce. Až do nedávna bylo ale jen málo známo o účinku středních dávek alkoholu u osob, které nejsou na alkoholu závislé. Weissenborn a Duka (2003) podali 95 sociálněadaptovaným osobám alkohol v dávce 0,8 g na kg tělesné hmotnosti nebo placebo. Alkohol zhoršil u těchto osob schopnost plánovat i prostorovou orientaci. Paměť byla zhoršena i v kocovině, a to více, než by odpovídalo pouzesnížení bdělosti. Uvedené se týká bezprostředních a krátkodobých poruch paměti. Alkohol však působí i těžké a dlouhodobé poruchy paměti a poznávacích funkcí. Parsons (1998) popisuje postižení kognitivních funkcí už o osob,které pijí týdně více než 21 standardních sklenic týdně (standardní sklenice odpovídá přibližně"malému pivu"nebo"malému panáku"). Tento autor hovoří o kontinuu od mírných poškození mozku u sociálněadaptovaných pijáků alkoholu až k těžkým poruchám u neléčených závislých. Kang a Gastfriend (2003) uvádějí, že okénka (mezery v paměti po požití alkoholu) nastávají často v důsledku rychlého zvýšení hladiny alkoholu v krvi amnohdy jsou předzvěstí rozvoje závislosti. Jiná nedávná práce popisuje zhoršení paměti, zejména ve složce výbavnosti, u osob, které prodělávaly odvykací stav po alkoholu. Moderní zobrazovací metody prokázaly u těžkých pijákůalkoholu úbytek mozkové tkáně - zejména v oblasti kůry čelního laloku, která souvisí s vyššími duševními funkcemi, a mozečku, který je důležitý pro rovnováhu a patrně i pro některé aspekty učení. Příznivou informací je to, že uabstinujících osob s takto poškozeným mozkem dochází k reorganizaci mozkových buněk a k zvětšování objemu mozkové tkáně. Tomu odpovídá postupné zlepšování paměti, prostorové orientace i pozornosti v průběhu několika měsíců ažjednoho roku. Výše uvedené skutečnosti jsou pro situaci v České republice významné s ohledem na zdejší vysokou spotřebu alkoholu. Csémy (2004) zjistil, že u šestnáctiletých středoškoláků došlo v posledním měsíci před šetřenímtřikrát a vícekrát častěji k opilosti u celých 13,5 % dotazovaných. Alkohol se u nás navíc často kombinuje s konopím, u něhož dochází také ke krátkodobým poruchám paměti. U těžkých kuřáků konopí nelze vyloučit ani dlouhodobápoškození. K dalším u nás dosti zneužívaným látkám, které mohou poškodit paměť a kognitivní funkce, patří benzodiazepiny a těkavé látky. Zmiňované poruchy paměti a kognitivních funkcí u dospívajících zhoršují školní prospěch akomplikují vzdělávání, u dospělých pak zhoršují pracovní výkonnost. Vztah mezi průměrným školním prospěchem a indikátory nadměrného konzumu alkoholu u šestnáctiletých středoškoláků (N = 3172) ukazuje tabulka. Mezi školníúspěšností (měřenou průměrným školním prospěchem) a nadměrným konzumem alkoholu je statisticky významný vztah, který lze interpretovat tak, že mezi studenty s horším prospěchem je vyšší výskyt nadměrného konzumu alkoholu. Vztahplatí pro celý soubor, ale také pro obě pohlaví zvlášť. S ohledem na metodu výzkumu nelze zjištěnou asociaci interpretovat pouze kauzálně. Výsledek je však ve shodě s pracemi, které upozorňují, že alkohol zhoršuje poznávacíschopnosti a studijní výkonnost.

Placená zóna

Karel Nešpor, Ladislav Csémy a Tomáš Zima