Fyziologie pozitivního myšlení

Zatímco nepřeberné množství výzkumů bylo v minulosti věnováno vlivu negativních psychických stavů na hladinu kortisolu (hormonu kůry nadledvin, jehož vyplavování souvisí mj. se stresem), stranou zájmu vědců zůstává souvislosttohoto hormonu s pozitivními stavy lidské psychiky. Právě této neprobádané oblasti se věnoval ve své studii publikované v nejnovějším čísle časopisu British Journal of Health Psychology Julian Lai se svými spolupracovníky zCity University v Hong Kongu. Lai zdůrazňuje, že zmíněný důraz na negativní stavy souvisí s celkovou orientací západní medicíny na patologii. V tomto pojetí jsou zdraví a nemoc dva protilehlé póly jednoho kontinua a jsoudefinovány přítomností či absencí negativních (patologických) stavů.Laiova studie spočívala v tom, že vybral skupinu 80 zdravých dospělých lidí, jimž šestkrát denně po dobu dvou dnů odebíral vzorky slin, v nichž měřil hladiny kortisolu. Současně měly pokusné osoby za úkol vyplňovat dotazníkyzaměřené na zjišťování míry jejich optimismu a pesimismu a na posuzování nálady prožívané v uplynulém měsíci a v uplynulém dni.Analýza získaných dat ukázala, že pouze u mužů byl optimismus spojen s nižšími hladinami kortisolu po probuzení (kdy je obecně nejvyšší hladina kortisolu v těle). Vysvětlení tohoto rozdílu mezi muži a ženami na objasněníteprve čeká. U obou pohlaví bylo zjištěno, že obecná pozitivnější nálada v uplynulém měsíci má souvislost s nižšími hladinami kortisolu v průběhu celého dne, a to i když je eliminován vliv aktuálně prožívané nálady v denměření.Podle autorů může tento výzkum obrátit pozornost většího počtu vědců na zkoumání pozitivních psychických stavů a podmínek, které mohou ovlivňovat hladinu kortisolu v těle. V budoucnu by se měl výzkum zaměřit také na to,zda nižší hladiny kortisolu vyplývající z psychické pohody a optimistického naladění mají též vliv na zdravotní stav lidí.