Silnice bez mrtvých

V běžném provozu se pak často dostává do náročných situací, s nimiž ještě nepřišel do styku. O nedostatečné výuce také svědčí výsledky závěrečných zkoušek. Více než třetina lidí neprojde zkoušku v autoškole napoprvé. Příčinou neúspěchu jsou ve 43 % praktické jízdy a ve 42 % testy z pravidel silničního provozu. Z mnoha výzkumů vyplývá, že současný způsob vzdělávání není komplexní a v důsledku toho ani Zatímco Evropa si v roce 2000 vytýčila snížit počet usmrcených na silnicích v roce 2010 na polovinu, severské státy prosazují takzvanou Vision Zero - v roce 2010 by na skandinávských silnicích neměl v souvislosti se silniční dopravou zahynout ani jeden člověk. Proto podrobně zpracovaly i program přípravy řidičů a metodiku pro výcvikové kurzy. Četné zahraniční výzkumy dokládají, že jedinci, kteří absolvovali před získáním řidičského oprávnění větší počet praktických jízd, bývají méně často účastníky dopravních nehod. Například v Japonsku bylo zjištěno, že čím méně praktických lekcí žák odebral a současně čím byl úspěšnější při závěrečné zkoušce (to svědčí o nadprůměrných dispozicích pro řízení vozidla), tím častěji se během samostatné praxe stal účastníkem nehody. Uvedený efekt byl vysledován pouze u osob mužského pohlaví. Zdá se, že mladí muži s nadprůměrným zájmem o automobilismus nastupují samostatnou praxi s velmi dobrými technickými kompetencemi týkajícími se ovládání vozidla i řešení dopravních situací - a uvedených schopností si bývají vědomi, což paradoxně vede k riskantnějšímu způsobu jízdy a nedodržování předpisů.