Už v roce 1985 si lékaři uvědomili, že srdeční infarkty jsou častější v ranních hodinách či v pozdním odpoledni. Posléze se zjistilo, že jejich četnost se liší i v závislosti na dnech v týdnu či na sezoně. Počet srdečních příhod stoupá například v zimním období, zejména v prosinci a lednu, zvláště pak na severní polokouli. Je zajímavé, že podobné výsledky přinášely studie ze zemí s odlišnými klimatickými podmínkami. Dokonce se tento fenomén projevil i v zemích, kde nejsou v zimě žádné extrémní podmínky, jako například v Los Angeles či v Kuvajtu. V LA je rozmezí teplot během roku velmi malé, v Kuvajtu je zima dokonce nejpříjemnějším obdobím. Proč tedy kardiaci nejvíce trpí právě v zimě? Pravděpodobnou odpovědí je, že na nás působí samotná zima, a ne chladné počasí. Zimní období je totiž u člověka spojeno s řadou změn v chování, v množství a způsobu pohybu. Člověk se jinak stravuje, má i odlišný pitný režim. Mnohdy je zimní období doprovázeno zvýšeným stresem, psychiku ovlivňuje snížená doba slunečního svitu a kratší den, jež působí i na hormonální hladiny v těle. Na každoroční nárůst srdečních příhod kolem přelomu roku mají pravděpodobně vliv i předcházející svátky, jejichž přípravy jsou spojené s větším psychickým vypětím.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.