PRÁCE A SOUKROMÍ

„Spravedlnost dává každému, co jeho jest!“ Tento Ciceronův výrok se dobře hodí také na vztah mezi odpočinkem a soukromím. Můžeme to ukázat na příkladech PAN ZMATEK v práci nadbíhá kolegyním a na služebním počítači šmejdí po internetových obchodech s všelijakými zbytečnostmi. Na práci není soustředěný a ta podle toho vypadá. Ustaraný si bere pracovní nedodělky domů. Při večeři se snaží studovat úřední lejstra a cintá při tom polévku na stůl. V deset večer volá kolegovi z práce. Ten nemá z jeho telefonátu žádnou radost, protože se právě nachází ve vaně. PAN POŘÁDEK dělá, co má. Trpké zkušenosti ho naučily, že při práci vsedě se nevyplácí ignorovat bolesti v zádech. Ví, kdy je třeba se protáhnout a trochu se projít nebo změnit činnost. Když si dělá čaj, tak si dělá čaj, když telefonuje, tak telefonuje, a když píše jakési hlášení, tak píše hlášení. V rozumnou dobu vypne počítač. Vypne i služební mobil, i když je to zbytečné, protože spolupracovníci vědí, že se mu večer nedá dovolat. Jakmile přijde domů, okamžitě se převlékne do domácího oblečení. Převlečení u něj funguje jako jednoduchý rituál, s jehož pomocí se okamžitě přeladí. Firemní večírky a podobné akce pan Pořádek většinou ignoruje. Kolegům nezávidí možnost se zadarmo najíst a intoxikovat. To spíše oni závidějí jemu. Druhý den se totiž potýkají s kocovinou a nevyspáním. Kromě toho nevědí, jestli mají šéfovi vykat, tykat, nebo se mu vyhýbat. Vypínání mobilu zvláště na noc šetří baterii a vaše nervy i nervy spolupracovníků. Ale třeba ho opravdu nejde vypnout. V tom případě udělá člověk dobře, když bude s mobilem zacházet opatrně. Telefonování ospalé kolegyni není právě taktní. Zvláště když pobíhá po bytě ne a ne najít svůj odkudsi urputně drnčící telefon. Ona dáma možná navíc čeká telefonát od někoho úplně jiného. Pozdní telefonní serenáda dobré pracovní vztahy neutuží.