Digitální domorodci

Digitální domorodci se cítí v online prostředí jako ryba ve vodě, informační technologie užívají zcela přirozeně, rádi, někdy až excesivně. Má to zajisté své výhody i nevýhody. Často se zmiňují rozdíly mezi digitálními domorodci a digitálními přistěhovalci (lidmi narozenými před rokem 1980) s tím, že jedni nerozumí druhým. Digitální přistěhovalci rádi nostalgicky vzpomínají na staré dobré časy, kdy si hráli na vojáky, sbírali odznaky a nálepky, běhali venku s dětmi z okolí a vraceli se domů až za tmy celí ublácení. Když však mají použít tablet, napsat e-mail, vyhledat si relevantní informace na internetu nebo založit účet na Skype, stojí je to značné úsilí a často k tomu mají odpor. Tomu se dnes digitální domorodci jen usmívají. Všechno jim přijde automatické a jednoduché. Jak tomu někdo může nerozumět?

Nečekané efekty

Co tyto generace odlišuje a co je spojuje? Možná je nakonec spojuje více, než by se nám mohlo zdát. Generace digitálních imigrantů tvrdě pracovala a zlepšovala technologie, aby je další generace mohla využívat. Tak proč si teď stěžují na předigitalizovanou dobu? Problém spočívá v tom, že tvrdě pracují na zlepšování života svých dětí, ale nejspíš nedokázali domyslet, jaké budou mít některé jejich vynálezy využití. Například SMS zprávy byly původně navrhnuty pro inženýry, aby si mohli rychle a efektivně předávat zprávy, když vypadne provozní systém nebo potřebují v terénu vyměnit součástky. V té době si nikdo nedokázal představit, že SMS budou jednou používány k chatování mezi mladými lidmi místo telefonních hovorů. Jisté společnosti však využily obchodní příležitosti a tak se rychle rozšířily nejen SMS zprávy, ale i různé jiné vynálezy, jako například Facebook, původně sloužící pro soukromé účely jedné školy.

Na jednom se však shodneme. Technologie tu je a nikam se neztratí ani v příštích několika desetiletích. Takže pro nás bude nejjednodušší, když dáme hlavy dohromady a začneme se učit od svých potomků, jak zacházet s internetem, jak užívat sociální média nebo video kanály. Na druhou stranu můžeme poučit své děti a vychovávat je k opatrnosti i k určité etiketě, která by měla k používání technologií patřit.

Předstírat, že všechny technologie jsou zlo nebo že neexistují, asi nemá smysl. Důležitější než se jim vyhýbat či je označovat za jednoznačně škodlivé, je naučit se využívat je ke svému dobru. Jako se říkalo dříve o ohni, dnes můžeme říkat o digitálních technologiích: „dobrý sluha, ale špatná pán“. Což znamená také udržovat určitou techno-hygienu. Nebýt připojený neustále, neusínat u puštěného počítače, netelefonovat ve společnosti přátel nebo na schůzce, nesdílet příliš osobní informace na sociálních sítích, vybírat si vědomě, který obsah chci na internetu shlédnout a proč, které zdroje jsou užitečné a ověřené a kterým je vhodné se vyhnout.

Změně neutečeš

Co je podle mě daleko důležitější? Abychom mezi generacemi začali spolupracovat. Začali si vážit jedni druhých pro to, co umíme. Protože až digitální domorodci přivedou na svět další generaci, budou se cítit stejně jako teď my - imigranti. Proč? Protože spory mezi generacemi se opakují, jedna generace má strach, kam spěje ta příští, pozastavuje se nad špatným vývojem světa, nad změnami, na které není zvyklá nebo připravena. Je to pochopitelné, změnám se totiž daleko lépe přizpůsobujeme v mládí. Jenže změny nikdy neskončí. A máme-li dnes pocit, že změny přicházejí v rychlejším sledu než dřív, nebude v určitých oblastech v budoucnu akcelerace ještě vyšší?

Zásadní rozdíly mezi technologickými domorodci a přistěhovalci
Podle amerického profesora Jeffa DeGraffa jsou charakteristiky obou těchto skupin následující:

TECHNOLOGIČTÍ DOMORODCI 
* vidí svět více horizontálně, nedělají takové rozdíly mezi národnostmi nebo třídami,
* rádi sdílejí informace a myšlenky s ostatními,
* jsou orientováni na moderní hodnoty, z těchto důvodů mnoho z nich nevěří tradičním hodnotám a institucím, jako je vláda, manželství nebo náboženství,
* výhodou domorodců je demokratičtější vidění světa a odmítání centralizovaných vlád založených na kontrole a ovládání druhých,
* nevýhodou je, že nejsou ochotni pracovat na projektech velkého rozsahu, které potřebují lidi zaměřené na cíl a strukturovanou hierarchii - jako například cestování na Měsíc nebo objevení léku na rakovinu.

DIGITÁLNÍ PŘISTĚHOVALCI 
* jsou zaměřeni spíše na výsledky, jsou agresivnější, soutěživější,
* oproti digitální domorodcům zaměřeným na hodnoty, jsou digitální imigranti cílevědomí a dychtiví po měřitelných výsledcích,
* snaží se „urvat“ co se dá, často jsou mezi nimi workoholici,
* dělají věci rychle, ale někdy jim uniká dlouhodobý dopad.

To, zda se s názorem na digitální domorodce a imigranty ztotožňujete, teď ponechám stranou.