V Česku patří k Velikonocům jednoznačně pomlázka anebo také mrskačka, švihačka či žila. Slovo pomlázka má původ ve slově pomladit a značí předání svěžesti, mládí a pružnosti, jaké má jarní proutek, děvčatům. Proto se říkalo, že dívka, kterou nikdo „nevyšlehá“, do roka uschne. Jde o zvyk známý už od pohanských dob a koledníci dostávají za vyšlehání děvčat odměnu – původně vejce, dnes spíš sladkosti nebo alkohol. Pomlázka a vejce jsou zároveň symbolem oplodňovacího aktu (pomlázka symbolizuje mužský úd, vejce je znakem plodnosti). K Velikonocům patří i pečený beránek, který je jedním ze symbolů Ježíše Krista (byl obětovaným beránkem za spásu světa). K dalším symbolům patří kříž, protože právě na něm byl Ježíš ukřižován. Vajíčko je v křesťanské tradici symbolem nového života, plodnosti, ale i vzkříšení. K dalším symbolům patří zajíček, jehož původ najdeme už v pohanských slavnostech. Pochází pravděpodobně z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Právě z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. Ten pak z vděčnosti za záchranu života každé jaro kladl vejce jako pták. Zdroj: miniforum.cz