Kam s informačními odpady v našem mozku?

Dbáme na třídění, recyklaci i ekologickou likvidaci nejrůznějších odpadů. Ale s informačním odpadem, který se ukládá v našem mozku, si zatím nevíme rady…

Slovo „znečištění“ se používá metaforicky o nekvalitních informacích, bulvárních slátaninách a primitivních či vulgárních reklamách, jejichž autoři dělají všechno proto, aby oslovili váš pravěký plazí mozek a nikoli vývojově mladší neokortex. Není ovšem jisté, že je metaforický jazyk nutný. Je-li odpad definován jako matter out of place, tedy to, co člověk nepotřebuje a snaží se toho zbavit, hodí se tento popis na velkou část informací, se kterými se běžný příslušník střední třídy na počátku 21. století denně setkává.

Existují nejrůznější odvetná opatření. Pokusy o eliminaci spamu zahrnují mimo jiné spamfiltry a nejrůznější vypínače, ovšem dnes už se považuje za nemravné, zůstane-li člověk offline déle než 24 hodin. Pocit zahlcení irelevantními informacemi je pro mnohé silnější než pocit ohrožení z hromad skutečných odpadků, které nám přerůstají přes hlavu. …

Boj za právo nezvednout mobil

Na BBC jsem náhodně vyslechl rozhovor s právníkem, který se snažil najít legální způsob, jak šéfům zabránit, aby svým zaměstnancům telefonovali mimo pracovní dobu. Skrytou příčinou tohoto soudního procesu bylo pravděpodobně to, že britští dělníci během krátké doby ztratili možnost schovat se před vnějším světem do hospody. Teď by získali velmi dobrou výmluvu, proč telefon nezvedat bez ohledu na to, jak hluboko ve svém půllitru se právě nacházejí. Je nepravděpodobné, že by se takový návrh podařilo prosadit, protože na tomto světě o všem důležitém rozhodují právě šéfové, ale zajímavé je, že takové otázky vůbec přicházejí na přetřes. O deset let dříve by se stejný právník nejspíš zabýval ergonomicky správnými židlemi v kancelářích nebo vyjednáváním o výši platů.

Placená zóna