V zajetí věčného vyvrcholení

Být neustále sexuálně vzrušován a dostávat orgasmus při jednouchých dotycích. Zdá se vám to lákavé? Lidé trpící syndromem permanentního sexuálního vzrušení si ale kladou otázku: „Jak se probudit z této noční můry?“

Sally bydlela v malém, poklidném městečku usazeném v malebných kopcích amerického Texasu. Jednoho večera se s manželem rozhodli vyjet si na výlet na motorce. Při zrychlení na výpadovce z města se Sally neudržela a spadla ze sedačky na silnici. Bilance: nalomené páteřní obratle, zlomená kostrč a rozsáhlá fraktura pravého zápěstí. „Je pravda, že jsem se pořádně prolétla vzduchem,“ přiznává Sally.

Po několika operacích a měsících užívání léků spolu s rehabilitací se páteř dává pomalu dohromady. Pacientčin stav se zlepšuje a i přes neustálé nutkání odbíhat na malou jsou lékaři s vývojem její rehabilitace spokojeni. Avšak nebe nad Sally se pomalu začíná hroutit. Po nehodě se totiž stalo, že začíná pociťovat prakticky neustálé sexuální vzrušení. Zatím to ještě neví, ale postihl ji syndrom permanentního sexuálního vzrušení neboli PGAD (Persistent genital arousal disorder).

Tato porucha se týká tisíce mužů a žen po celém světě. Pacienti jsou prakticky neustále sexuálně vzrušeni, vzrušení je však bolestivé a nezávislé na jakékoliv sexuální stimulaci či emoci a nemá nic společného se závislostí na sexu nebo sexuální touhou. Tento syndrom vyvolává těžké psychické strádání. V případě Sally se jedná nejspíš o špatnou funkci periferního nervového systému v oblasti pánve. Po dlouhodobém vlivu kombinace léků a změn v hormonální rovnováze začnou pánevní nervy vysílat rušivé signály do mozku. Pacient tak může pociťovat potřebu masturbace až dvanáct hodin v kuse! Nebo cítí neustálé brnění v rozkroku. Nosit upnuté džíny nepřichází v úvahu - ale to je jen bezvýznamná drobnost. Život se stane excitovaným peklem…

Neustálé vzrušení

Placená zóna