ŘÍKÁME SI VŠECHNO

Lži se rozdělují na Lži a na Nevinné lži. Pro muže zjednodušeně: Nevinné lži jsou všechny lži, po jejichž vyslovení je žena ochotna se s vámi vyspat. Lži jsou potom všechny ostatní lži, které následují poté, co jste se vyspali s někým jiným než se svou partnerkou.

Ženy i muži někdy velmi brzy přijdou na to, že to, že si říkáte všechno, vás moc daleko ve vztahu nedostane. Nevinné lži drží vztah pohromadě stejně silně jako pravidelný sex.

Neptej se na nic, na co nechceš znát odpovědi - to je základem štěstí a spokojenosti každého vyspělého páru. Vždycky, když mi to ujede, a zeptám se třeba: „A ta Monika od nás z oddělení se ti líbí?“, chci si hned poté, co to vyslovím, nafackovat.

Naše generace to má ještě o trochu těžší v tom, že „vědět o druhém všechno“ je dneska už na dva kliky. Dva kliky na jeho nebo jejím telefonu. Naštěstí s přibývajícím věkem už víte, že nechcete vědět všechno, a vyvinete si s partnerem několik ustálených nevinných lží, na kterých postavíte celý vztah. Za jakýchkoliv okolností musíte třeba lhát o:

* velikosti jeho penisu

* počtu svých sexuálních partnerů (abyste si to pamatovali, je praktické to vždy vydělit třemi)

* jeho zručnosti v manuálních pracích

* ceně jakéhokoliv oblečení, které jste si koupila „ve slevě“

* jeho orientačním smyslu

* čase, kdy jste včera přišla domů

* jeho kulinářských schopnostech

* pochybnostech, že vás s touhle profesí někdy uživí

* mentální vyspělosti jeho kamarádů

Je to výhodný obchod, protože výměnou za to muži lžou o naší váze, o sex-appealu našich nejlepších kamarádek či o tom, že maminka to všechno dělala líp. A jestli je pro vás těžko představitelné, že partnerovi v zájmu zachování sebeúcty a respektu jeden ke druhému nemůžete říkat vše, myslete na to, že Bůh tohle už dávno vyřešil. Ženám stvořil k ruce nejlepší kamarádky a mužům vyrobil hospody.

MILOŠ:

Za nás muže to kdysi řekl nepřekonatelný klasik Plzák: Zatloukat, zatloukat, zatloukat. Nejen nevěru, prostě všechno, co by mohlo prozradit, jaké blbosti se nám, mužům, honí hlavou.

K čemu by asi bylo, kdyby mužové ženám říkali všechno. Třeba: Miláčku, dneska ti fakt smrdí z pusy. Asi jako když si Tonda v kanclu zuje boty.

Miláčku, támhle ta blondýna má fakt libový kozy. Jak měchy od varhan.

Miláčku, včera jsem u mandlu souložil se sousedkou. Omylem. Prostě si to zkuste představit, jak by svět asi vypadal, kdyby si muži a ženy říkali všechno.

Muži by neměli oči, protože by jim je ženy preventivně vyškrábaly už při narození.

Rodilo by se celkově více dětí, protože by bylo více příležitostí k sexu na usmířenou.

Sexu by ale celkově ubylo, protože lidé by více mluvili, než činili.

Samozřejmě, skvělé by bylo, že by neexistoval seriál Sex ve městě.

Podle Bible Eva tehdy na počátku podala Adamovi jablko poznání. Bohužel tehdy asi také řekla něco ve smyslu: „Na, sněz ho, ty vole!“ Kdyby mlčela, tak by to Adam třeba nepochopil a poté, co by to jablko neúspěšně zkusil strčit do nosu, by ho dost možná zahodil. Ona by si ušetřila porodní bolesti a on by nemusel dřít, aby měli na dovolenou v Bibione. Poučením je, že muži mají od žen někdy až příliš instrukcí k tomu, co mají dělat. Ke vztahu patří to občasné zaryté mlčení. A taky schopnost nepoložit ty správné otázky. I když v dané chvíli přesně víme, co chceme říci a na co se chceme zeptat. Nakonec totiž stejně vždycky zjistíme, že nejdůležitější není, zda si říkáme všechno s tím druhým, ale zda dokážeme upřímně říkat všechno sami sobě. Spousta z toho, co „upřímně řekneme“ tomu druhému, je totiž ve skutečnosti jenom alibi pro naše vlastní svědomí.