I když Kropáček chytil angínu před koncem školního roku, takže málem nemohl s Machem, Šebestovou a 3. B na výlet do zoo, na přelomu zimy a jara onemocní školáci přece jen častěji. Původci onemocnění bývají různí. A tak se stává, že jedno dítě odchází od lékaře jen s doporučením klidu na lůžku a druhé s antibiotiky.

Stejná nemoc, různá léčba. To bývají obvykle situace, které v rodičovské veřejnosti vyvolávají řadu otázek, ale i pochyb, jestli právě ten jejich pediatr rozhodl správně. Zvlášť mezi těmi, kteří patří k poněkud vyhraněným skupinám. V posledních letech, zejména mezi rodiči mladších školáků, však ubývá dříve obvyklý typ „antibiotik friendly rodiče“, zatímco roste skupina „biorodičů“, kteří přistupují ke každé farmakologické léčbě s lehkou apriorní nedůvěrou. Jenže i názory lékařů se mění a těch, kteří jako na běžícím pásu „pro jistotu“ nasazují rovnou antibiotika, dnes už ubývá.

Bolest v krku k přesné diagnóze nestačí

Označení angína pochází z latinského slova angere, což znamená svírat. Odkazuje tedy k tomu, že krk nemocného svírá silná bolest, která ztěžuje polykání. Užívá se i termín tonzilitida (zánět krčních mandlí), který pro změnu pochází z latinského označení příslušného zaníceného orgánu (krční mandle Z tonsilla). Zánět mandlí může být bakteriálního nebo virového původu, spíše výjimečně může jít o infekci mykotickou.


Placená zóna

Daniela Kramulová