Kam patří nadané děti?

Urychlený vývoj, časné čtenářství nebo nadměrná zvídavost, ale také emoční a sociální nevyzrálost, zvýšený perfekcionismus či nedostatek stimulace ve škole. Mimořádné intelektové nadání má u dětí svá pozitiva i negativa.

Potřeby nadaných dětí se podle psycholožky Šárky Portešové v běžném školství nezohledňují dostatečně. Vyhledávání talentů a jejich rozvoj proto považuje za velmi důležité. Pokud se nadaným dětem dostatečně nevěnujeme, nevyužijí svůj potenciál a neobohatí v budoucnu naši společnost tak, jak by mohly.

Mimořádně nadaným dítětem rozumíme dítě s IQ 130 bodů a více. Pokud však ještě nebylo psychologicky vyšetřeno, jak poznáme, že je nějaké dítě nadané? Existují specifické projevy nadaných?

Neexistuje definice nadaného dítěte, každé dítě se vyvíjí jinak. Obecně je to dítě, které je zvídavější, zajímá ho spousta věcí, které můžou být v rozporu s jeho vývojem. Často bývá rozdíl mezi poznávacími a socio-emočními charakteristikami. Typů nadaných dětí je celá řada. Může to být dítě nadané v jedné oblasti, například vizuálně-prostorové, ale má problém třeba v jazycích. Nebo vyniká ve všech oblastech. Nadané děti se v různém věku projevují různě. Třeba časní čtenáři se poznají velmi dobře, od dvou let znají písmena, ve čtyřech plynule čtou. Zajímají se o hodně věcí, baví je encyklopedie. Jejich vývoj je velmi urychlený, rodič si toho snadno všimne. Pak jsou děti zvídavé, které mají zájem o jedno téma, kterým se intenzivně zabývají oproti svým vrstevníkům, jimž stačí obecná povrchní informace. Jsou to malí badatelé a zkoumají věci do hloubky, konstruují nejrůznější modely. Nebo mají velmi dobrou paměť a pamatují si slovíčka, snadno se učí cizí jazyky.

Vysoký intelekt může být v životě výhodou. Podle výzkumů například může souviset se známkami ve škole, s úspěšností v zaměstnání nebo s výší příjmů. Přináší s sebou intelektové nadání u dětí i nějaká negativa?

Nadané děti žijí v těle dítěte, cítí a vnímají jako dítě, ale myslí jako dospělý. Tento nesoulad přináší vnitřní konflikt. V našem výzkumu strachů dětí se ukázalo, že běžné děti se v první třídě bojí konkrétních věcí, jako třeba čerta, tygra, pavouka. Děti nadané často uváděly, že se bojí bakterií, virů, zániku sluneční soustavy nebo srážky s vesmírným tělesem. Své strachy prožívají velmi intenzivně, ale nedovedou emoce regulovat. Emoční nevyzrálost jim přináší problémy v prožívání. Některé nadané děti jsou také zvýšeně perfekcionistické, mají velmi sofistikovanou a detailní představu o svém výsledku a vidí velký rozpor mezi představou a realitou. Trápí je, že jejich výkon není takový, jaký si představují.

Placená zóna

Dita Chovancová