AsiJatka: Dítě dvou kultur

Svůj příběh vyprávím již asi po sto padesáté. Nebo mi to aspoň přijde. Je to taková divadelní replika. Jako když již patnáctou sezonu hrajete jednu určitou roli. Tou mojí rolí je „ta vietnamská blogerka“.

Takže tu zas stojím se svým příběhem zástupce první a půlté generace vietnamské komunity, dnes již mnohem otevřenější než dříve. Snad někoho znovu pobaví, potěší, inspiruje nebo naučí něco nového. Protože vždy, když si myslím, že už o Vietnamcích víte všechno, se v každodenních (sic drobných) negativních reakcích neznámých lidí přesvědčím, že osvěta a povídání o Vietnamcích a Češích nebude mít nikdy konce. 

Budeme se na těchto stránkách pravidelně následujících několik měsíců potkávat a jednosměrně si povídat o Vietnamcích a Češích. O tom, jak spolu fungujeme právě v oněch každodenních situacích – ať už se týkají nákupu u vašeho oblíbeného večerkáře, nebo toho, že má vaše dcera nejlepší kamarádku Vietnamku. Je to milé téma, o kterém celých deset let píšu na českých internetech pro všechny, kteří chtějí vědět o Vietnamcích víc než jen tipy na to, kde se ve Vietnamu vyložit na pláži.

Placená zóna