Brzké jarní měsíce jsou pro rostliny totéž, co pro lidi jejich mládí. Počínají si jako puberťáci. Jarní býlí je jako děti v růstu. Všude je jich plno, cpou se bezostyšně vpřed, nedbají na nic. Jarní býlí milujeme stejně jako své děti, je radostné, veselé, svěží – prostě k nakousnutí. A proč tomu tak je?
Byliny si zjara potřebují vydobýt dostatek prostoru, aby mohly v pozdější době snadno kvést a vytvořit dostatek semen pro zajištění potomstva. V brzkých jarních měsících tedy usilují o získání co největší listové plochy, která bude pilně vyrábět stavební látky, zkrátka fotosyntetizovat. V tuto chvíli jim jde opravdu jen o obsazení co největšího prostoru. Prostě jako ty nezvedené děti, které se snaží urvat svůj velký kus světa – hlasitými projevy nebo rozmisťováním různých předmětů, třeba i použitých ponožek, po teritoriu, jež chtějí okupovat.
Rostliny v těchto raných fázích růstu jsou jemné, křupavé a lahodné. Jejich listy obsahují hodně vody a málo takzvaných sekundárních metabolitů. Tyto látky vznikají až později, po obsazení prostoru. Mají za úkol odpuzovat živočichy, lidi nevyjímaje, kteří by je chtěli sníst. Většinou se jedná o hořké šťávy. Snadno si tento proces představíte u vykvétajícího hlávkového salátu, kteří zahrádkáři hází do kompostu. Před květem jsou zcela vynikající pampeliškové listy, ale také různé brukvovité plevele jako je česnáček lékařský, kokoška pastuší tobolka nebo hořčice. Totéž platí i pro různé jedlé víceletky – kopřivu dvoudomou, popenec obecný, toten menší a další.
Později se přidává ještě další proces, kvůli němuž jsou byliny méně chutné. Listy a stonky dřevnatí a kožnatí. V rostlinách se usazují látky, které je mají podpírat, aby se v konkurenci jiných rostlin dostaly co nejblíže ke slunci. Však si představte ty mladinké březnové kopřivové výhonky, které se v červenci změní v neprostupnou džungli dvoumetrových „klacků“, které by si do polévky nebo do špenátu nikdo nedal. Z roztomilých dětí se stanou nerudní starci.
Recept: Kopřivová polévka
Pro 4 osoby:
- 1 velká cibule
- 2–3 velké brambory
- 1 lžíce másla
- 0,5 l vývaru (drůbežího nebo zeleninového)
- 200 g kopřiv
- 0,25 l smetany ke šlehání (33%)
- květy plicníku lékařského, sedmikrásky obecné a prvosenky bezlodyžné na ozdobení
Cibuli a brambory oloupejte a nakrájejte na kostičky. Máslo rozpusťte v kastrolu a orestujte na něm cibuli dozlatova/dosklovita. Potom přidejte brambory, také je krátce orestujte a zalijte vývarem. Přiveďte k varu a vařte, až jsou brambory měkké.
Mezitím očistěte kopřivy. Pracujte v rukavicích, abyste se nepopálili. Rostliny omyjte a odstřihněte jen měkké části stonků. Používejte pouze horní výhonky, ostatní bez lítosti vyhoďte, kopřiv bývá dost.
Kopřivy přidejte do vroucího vývaru s bramborami a cibulí a jen krátce spařte.
Už nevařte, nebo alespoň nevařte dlouho. Směs rozmixujte nejlépe tyčovým mixérem tak dohladka, jak to máte rádi. Kopřivy nebudou pálit, ani když zůstanou v polévce kousky. Nalijte do talířů a přizdobte smetanou a květinami.
Jana Vlková vystudovala ekologii na Přírodovědecké fakultě UK a Fakultu sociálních věd tamtéž. S humorem se představuje jako expertka na jedlé kvítí a býlí. Pořádá přednášky o jedlých květech i semináře v přírodě. Více na www.kytkykjidlu.cz.
Kniha Kytky k jídlu v receptech i herbáři přináší popis a ilustrace 40 nových druhů a téměř sto receptů na 60 fotografiích, které jsou prostě „k sežrání“.
Související články
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.