Nízká hodnota sexu

Ještě v poválečné Evropě byla promiskuita a časté střídání sexuálních partnerů vyhrazena především bohatým, hvězdám šoubyznysu a bohémům. Dnes může být Casanovou skoro každý – s pomocí telefonu. Nic neproměnilo sex a vztahy za poslední stovky let tak jako informační technologie.

Představte si, že jste mladý muž v padesátých letech dvacátého století například v USA. A chcete se oženit. Musíte mít snoubenku, pochopitelně. Ale také dobrou práci, sociální postavení a vyhlídky do budoucna. Oproti tomu žena přinášela jako jeden z nejlákavějších artiklů na pomyslnou misku vah sex. Ona držela pomyslný klíč od zlaté brány, který se rozhodla odevzdat jen za cenu prstýnku a hezkého domku na předměstí. Dnes je ovšem sex tak všudypřítomný a dostupný, že jako komodita ztratil prakticky jakoukoliv cenu. Jak se to stalo?


Seznamování bez rizika

Svou roli sehrála samozřejmě sexuální revoluce šedesátých let i další faktory, ale konečným hřebíčkem do rakve tradičního sexuálního chování se staly informační technologie. Ty stvořily svět, v němž je sex na každém kroku doslova na dosah ruky. Fenoménem dneška jsou různé dating apps, tedy aplikace na randění. Je jich spousta, ale nejpoužívanější je zřejmě trojlístek Tinder, Badoo a OkCupid. Tyto aplikace jsou zjednodušenou verzí internetových seznamek, které existovaly už od počátku digitálního věku v devadesátých letech. Jejich problém shrnuje ve své knize In Praise of Love francouzský filozof Alain Badiou. Seznamování po síti s sebou totiž nenese žádné riziko. Pryč jsou doby týdnů nesmělého okukování potencionálního protějšku a snahy o hledání záminky pro pozvání na rande. Stačí si stáhnout příslušnou aplikaci, přidat fotku, na které vám to nejvíc sluší, a můžete se pustit do hledání ideálního partnera. Shoda je otázkou jednoho přetažení prstem doprava. A v tom je právě ten problém.

Čtěte také: Je libo sexuálního kouče?

Všechno je až moc jednoduché. Ale samozřejmě pouze pro toho, kdo se odhodlá do celého kolotoče levného sexu zapojit. Nutno podotknout, že stále existuje velká skupina lidí, kteří internetové seznamky nikdy v životě nepoužili a místo toho navazují vztahy konvenční cestou. A také těch, kteří pomocí seznamky naleznou trvalý vztah. Přesná čísla chybí. Jisté však je, že na zmiňovaných sítích a aplikacích je značný převis mužů nad ženami, což má za následek, že něžné pohlaví si může celkem svobodně vybírat, s kým stráví volný večer, zatímco mnohým mužům nepomůže ani seznamka. I přes veškerou devalvaci morálky a hodnot tak funguje jistá evoluční dynamika – párují se jen ti schopnější a krásnější.

Problémem těchto sítí však je, že zatímco krásné spolužačce jste mohli poslat jedno milostné psaníčko, na Tinderu jich může člověk poslat za den tisíc. Vše jedním pohybem prstu, na základě fotky a pár řádků. Navíc nehrozí žádné odmítnutí, jelikož aplikace vás automaticky spáruje pouze s těmi uživateli, kterým se také líbíte. Už žádné brečení v koutě, protože vám krásná sousedovic dcera zlomila srdce. Na všechno je tady internet. Jenže takovýto přístup k lásce je krajně problematický. V první řadě probíhá selekce čistě na základě fyzických parametrů, za pomoci fotek, které navíc můžou být jakkoliv staré, graficky upravené nebo jednoduše ukazují jenom to, co ukázat chceme. A každá uživatelka Instagramu ví, že se stačí vhodně natočit, zatáhnout bříško, vypnout prsa a hned vypadáte úplně jinak. 


Triumf narcismu

Kromě toho lze ale filtrovat protějšky ještě dalšími způsoby – podle výšky, politických názorů a mnoha dalších parametrů. Dochází tak k situacím, kdy si protějšky vybíráme především podle sebe a toho, co by se nám v ideálním případě líbilo. Je to v podstatě absolutní triumf narcismu, kdy toužíme po protějšku, který s námi bude ve všech ohledech souznět a nijak se názorově nerozcházet. Nedochází k žádném střetu různých světů a názorů. Náhoda v seznamování po internetu, na rozdíl od algoritmů, nehraje žádnou roli. Romeo a Julie by se na Tinderu neseznámili, protože by hned viděli, že pocházejí ze znepřátelených rodů. Hranice jsme dnes ve vztahu ochotni překračovat méně než kdy dříve. Tohle všechno se samozřejmě dotýká i sexu, jelikož je až směšně jednoduché si na podobných rande domluvit schůzku za účelem sexu – tak nějak se s tím počítá.

Další věcí, která v našich očích devalvovala sex, je internetové porno. Erotický obsah tvoří zhruba třicet procent veškerého obsahu na internetu a výrazně přispěl k tomu, že se internet v devadesátých letech vůbec „rozjel“. Pornografické weby mají měsíčně více návštěvníků než Netflix, Twitter a Amazon dohromady. Dospívající si tak dnes můžou během pěti minut obtisknout do mozku víc lechtivého obsahu, než zhlédli naši prarodiče za celý život. Porno také negativním způsobem zasahuje do manželství. Ve Spojených státech zahrnuje 56 % rozvodů jednoho z partnerů, který měl chronickou závislost na internetovém pornu. V drtivé většině případů se jedná o muže. Podle dalších výzkumů má zase dostupnost porna jako snadné náhražky za sex za následek, že muži ztrácejí chuť na sex v manželství. Situace, kdy se muž ukájí u porna, zatímco manželka čeká sama v pokoji, může snadno vést až k rozpadu rodiny.

Tvrdé spoutání sexu s manželstvím vedlo v minulosti často k represi sexuálních menšin a upozadění ženské sexuality. Na druhou stranu taková podmínka ukotvovala vysokou stabilitu celého svazku. Dnes letí statistika rozvodovosti vzhůru téměř v celé Evropě. Důvodem může být také to, kde své budoucí partnery hledáme. Zatímco například naše babičky měly poměrně omezené možnosti a obvykle se provdaly za muže z místa svého bydliště, naši rodiče si brali partnery z mnohem rozvrstvenějších prostředí.  Pro současnou generaci mileniálů je ale typické, že jejich budoucí životní partner, pokud vůbec plánují manželství, může vzejít ze široké škály prostředí a kultur. Nic není jednodušší než si najít na Tinderu během pár minut pěknou Portugalku a za pár set korun za ní Flixbusem odjet do Pyrenejský poloostrov. Jestli jste ženatý, nebo svobodný, je úplně jedno. A pokud vás po několika měsících opustí, lze proces jednoduše opakovat. Možnosti jsou neomezené, tak proč si lámat hlavu s budováním rodiny?

Nejparadoxnější na celém současném stavu je, že s ním nikdo není spokojený. Zastánci absolutního osvobození pořád stále bojují se zbytky svazujících konvencí a za zrovnoprávnění stále nových a nových sexuálních menšin. Naopak konzervativci tuší, že staré dobré časy už se nevrátí, a zároveň nevědí, jak zvrátit současný trend. Lidé jsou lákáni stále dalšími sexuálními dobrodružstvími, po nichž ale zůstává trpká pachuť a podvědomá touha po něčem lepším a stabilnějším, což ostatně dokládají průzkumy veřejného mínění, kde se (alespoň v České republice) rodina pravidelně umísťuje na prvním místě toho, co je pro nás důležité. 


Vraťte sexu hodnotu!

Levný sex rozkládá společnost. Nejenže je dnes pro muže i ženy naprosto jednoduché vyhledávat nemanželský sex, ale je ho také snadné utajit, protože na sociálních sítích lze bez obtíží skrýt svoji pravou totožnost. Navíc má hédonický koktejl dostupnosti, nerozvážnosti, absence odmítnutí a jakéhokoliv riskování vzhledem k široké paletě antikoncepčních prostředků za následek, že pro obyvatele vyspělého světa je sex za účelem plození dětí až poslední možností. Zakládáme tak rodiny pozdě a máme málo dětí, pokud vůbec nějaké.  Pokud sex opět nezíská zpátky svoji hodnotu, může mít proces, který měl za cíl osvobození moderního člověka a zpřetrhání pout s minulostí, za následek postupné vymření lidstva.


Doporučená četba:

Bauman, Zygmunt – Tekutá láska: o křehkosti lidských pout

Kearney, Richard – Carnal Hermeneutics

Badiou, Alain – In Praise of Love

Regnerus, Mark – Cheap Sex: The Transformation of Men, Marriage, and Monogamy

Michael Durčák
Michael Durčák

Autor studuje FF UK.