Vykročit ze stínu

Daniela o sobě říká, že se jí podařilo přeskočit vlastní stín, vystoupit z něj. I proto knihu uvádí 15 barevných stran, kde píše o svém současném já, o tom, že už přeskočila stín, aby se pak ve vyprávění o svém dětství vrátila zpět do stinných let.
 Lidé s Aspergerovým syndromem jsou hodně citliví na podněty. Zvuky, pachy nebo zrakové podněty, které téměř nevnímáme, je často vyvedou z míry. A dobře jim je ve světě, kde si podněty mohou regulovat sami.
Pro děti s poruchou autistického spektra bývá velkým problémem škola. Zadání, která se dají vyložit několika způsoby, náročné sociální situace, nepochopení ze strany učitelů… Daniela má naštěstí zastání ve své mamince, která ji posouvá výš.
Známý svět pak poskytuje útěchu a klid. Místa, která zná, která jí připadají bezpečná a kde se cítí dobře. A není to jen vlastní pokoj, ale spousta míst kolem. Známý svět je prostě fajn. Jistotu získává Daniela i ve věcech, které má ráda. Její svět je díky nim kompletní.
Vztahy s vrstevníky, kamarádství. V tom si Daniela opravdu nebyla jistá. I když si časem našla pár kamarádů, říká, že nejlepší kamarádku ještě nenašla. A ve vztazích se cítí dobře tehdy, když si může zachovat jistou distanc.
Autismus není nemoc. To se Daniela snaží vysvětlit svým komiksem. „V tomto komiksu popisuju svět tak, jak ho vnímám JÁ jako člověk s Aspergerovým syndromem. Jiní mohou mít podobné zkušenosti, ale nemusí to tak být. Každý životní příběh je jedinečný, přesně jako u neautistických lidí. Mějte to prosím na paměti, až budete komiks číst,“ říká.