BURGER jen bez žemle!

K snídani burger se slaninou, k obědu steak, k večeři zase kus masa. Bez omáčky, bez příloh. Tak vypadá už skoro rok jídelníček technologického poradce Petra Máry. Nehledejte za tím žádné přesvědčení. Mára není žádný „anti-vegan“. Je odborníkem na iPhony a počítače Apple. Trpí ale nevyléčitelnou nemocí tlustého střeva a tvrdí, že masová dieta je první, co mu opravdu pomohlo.

Mára se ocitl v situaci, kterou zažilo hodně lidí před ním a zažije i hodně lidí po něm. Na jejich problémy jsou lékaři krátcí.  Není to jako zlomená noha. Ulcerózní kolitidu léčit prostě neumíme. Nevíme ani, jak vzniká. Dokážeme ji jen brzdit. „Od dětství jsem trpěl bolestmi břicha, ale nemoc mi diagnostikovali až ve dvaceti,“ vzpomíná Petr Mára. Od té doby si občas poležel v nemocnici, dostával kortikoidy do žíly, měl krvavé průjmy, trpěl velkou únavou, hubnul. Silné dávky kortikoidů nejenže neblaze ovlivňovaly jeho psychiku, ale tělo si na ně navíc postupně zvykalo. Od roku 2015 na tom byl dost špatně. Jeho produktivita se zhoršovala, hrozilo, že začne ztrácet zákazníky, přitom ale měl na starosti rodinu. Zkusil i paleo a ketogenní dietu (typ diety s velmi malým množstvím sacharidů). Pomohlo to, ale ne dost.  O masové dietě už tehdy něco slyšel, ale vyloučit ze stravy jakékoliv vlákniny mu přišlo jako šílenství. Ale jak se horšil jeho zdravotní stav, chytnul se toho jako tonoucí posledního stébla…. Měl na výběr mezi požíváním experimentálních léků, čekáním na léky dosud neschválené nebo vyzkoušením něčeho úplně nového. 

Nakonec se loni odhodlal. A tvrdí, že masová dieta konečně zabrala. Nutno dodat, že to potvrzuje nejen jeho pocit, ale i výsledky lékařských testů. A není v tom sám. Na tuto stravu najel po svých zdravotních problémech i známý kanadský psycholog Jordan Peterson, který byl Márovi jednou z motivací. S pochopením se na Márův experiment dívá i výživová poradkyně Margit Slimáková, autorka naší rubriky Psychologie na talíři. 

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Psychologie dnes nebo v online archivu.

Matyáš Zrno