Makrobiotika - pro a proti

Makrobiotika je u nás populární, přestože je poměrně komplikovaná, časově náročná a pro běžného jedlíka chuťově nezajímavá.

Rozumná makrobiotika pro jednotlivce s dostatkem času a zájmem o prevenci nemocí může zdraví prospívat. Striktnější formy makrobiotiky ale mohou u malých dětí vést k zásadním výživovým deficitům, u starších dětí k silnému sociálnímu odloučení a u maminek, které vaří makrobioticky, k práci u plotny na plný úvazek. Zakladatelem makrobiotiky je George Ohsawa, který tvrdil, že se makrobiotikou vyléčil z tuberkulózy. Vedle makrobiotiky však doporučoval například kouření a sám zemřel na srdeční infarkt. Za největšího makrobiotického učitele západního světa se považuje Michio Kushi. Podle něj má pokročilá (přísnější) makrobiotická dieta neuvěřitelné léčivé schopnosti a může dokonce zabránit rakovině a léčit ji. Sám však v roce 2004 kvůli rakovině podstoupil operaci tlustého střeva. Prozraďme rovnou, že dostupná odborná literatura nepotvrdila, že by makrobiotika byla efektivním nástrojem v prevenci a terapii rakoviny. A studie sledující makrobioticky živené kojence v Holandsku zjistila, že až 59 % těchto dětí mělo nedostatečný příjem bílkovin, energie, vitamínu B12, D, B2 a vápníku.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Psychologie dnes nebo v online archivu.

PharmDr. Margit Slimáková