Mladým lidem narozeným na přelomu milénia se říká generace Z. Generace, která nezná svět bez internetu a sociálních sítí, žijící ve světě dotykových displejů.
Generace, které není lhostejná změna klimatu. Uvědomuje si, jak je důležité zamyslet se nad tím, co pro planetu můžeme udělat my všichni jako spotřebitelé a že každý malý krok pomáhá. Chtějí aktivně něco zlepšit. Začíná to omezením konzumace masa, používáním vlastní lahve na vodu, kterou si v průběhu dne z kohoutku doplňují, zmírněním nákupů v řetězcích rychlé módy. Cítí, že bez toho nebude vývoj planety udržitelný. „Je na čase rozloučit se s věcmi na jedno použití,“ říká jedna z představitelek mladé generace Veronika Králová. Tato dvacetiletá studentka právnické fakulty je tváří a propagátorkou iniciativy proti spotřebě jednorázových plastů ve Vodafonu. Pomohla firmě přijmout správná řešení a alternativy a nebojácně o nich přesvědčila i nejvyšší vedení společnosti. „Pojďme to dělat jinak. Dnes už to není jen o třídění odpadů, ale i o předcházení jejich vzniku. Hledejme chytrá řešení, protože alternativa nemusí být vždy lepší. Například dnes populární kovové brčko má proti plastovému násobně vyšší ekologickou stopu. Těžba materiálu, energeticky a emisně náročné zpracování, transport, údržba. Brčko jednoduše vynechme, nejsme děti,“ vysvětluje Veronika.
1 rozhodnutí = 24 000 kelímků ročně Z Vodafonu tak s její pomocí odstranili například jednorázové kelímky na kávu. Tato kombinace syntetického plastu a papíru se v ČR nerecykluje a používáním těchto kelímků generujeme zbytečný odpad. Většina skončí na skládkách a rozkládají se až dvacet let. A v případě Vodafonu se jedná minimálně o 24 000 kelímků ročně. Jednorázové kelímky korporace nahradila hrnky z bambusových vláken na opakované použití. Zaměstnanci je teď mají ve fi remních kuchyňkách i v kavárně kdykoli k dispozici. Jsou spokojení – návrh zbavit se jednorázových plastů přišel právě od nich. Změnila se i firemní kavárna. Do nápoje už automaticky brčko nedostanete a jednorázové plasty zůstaly jen za příplatek. Na schůzkách či poradách v centrále fi rmy již nenajdete vodu v PET lahvích, ale stáčí ji z kohoutků do skleněných karaf. A chystají se další změny. „Dospělí po nás chtějí, abychom se vzdělávali a připravovali na budoucnost, ale dělají málo pro to, abychom vůbec nějakou budoucnost měli,“ dodává Veronika.
Jakou planetu zdědíme? Studenti po celém západním světě stávkují. Chtějí tak donutit politiky, aby globální klimatickou změnu začali řešit. Vyzývají k tomu, aby se každý z nás zamyslel nad tím, co ve svém každodenním životě může pro planetu udělat. „Noste vlastní tašku na nákup, nekupujte balenou vodu, jezte lokální potraviny, nepodporujte výrobky s palmovým olejem, nakupujte do svých obalů. Nepotřebujete mikrotenové sáčky, postačí vám pytlík ze záclony nebo z kompostovatelných materiálů na opakované použití. Zkrátka buďte pro ostatní příkladem,“ dává pár tipů Veronika. A čím dál víc zaměstnanců Vodafonu s ní je na stejné vlně. Nejen mladí, ale i firmy se čím dál víc zamýšlejí nad budoucností naší planety. Snaží se měnit své zvyky tak, aby jejich styl života a podnikání byl dlouhodobě udržitelný. To znamená, aby to, co dělají, bylo šetrné k životnímu prostředí a mělo na společnost co nejlepší dopad. To je teď jejich plán. Stále totiž platí věta, která od pařížské klimatické konference už zlidověla: „Není plán B, protože nemáme planetu B.“