Mléko a vápníková pohádka

Mléko se propaguje jako základ zdraví, ale ve skutečnosti není esenciální potravinou a na světe žijí miliony lidí, kteří jej z nejrůznějších důvodů nekonzumují, případně ho konzumují jen minimálně, a přesto skvěle prospívají a mají všechny kosti v pořádku.

Po 99 % doby své existence lidský druh kromě mateřského mléka žádné další mléko nekonzumoval. Jestliže by bylo mléko celoživotně nezbytné, nepřežili bychom. Na světě žije 5 676 druhů savců a jejich hlavním společným znakem je konzumace mateřského mléka, přičemž u všech mimo lidí jde jen o mléko vlastních matek svého druhu. Člověk je jediný savec, který posledních pár set let konzumuje po ukončení kojení mléko jiných savců. Jestliže by bylo nezbytné mléko dlouhodobě konzumovat, je logické očekávat, že 5 676 druhů savců bude trpět osteoporózou. Ve skutečnosti jí trpíme pouze my. Severní Amerika jeden z nejvyšších příjmů mléčných výrobků na osobu a současně i nejvyšší počet pacientů s osteoporózou.

Kravské mléko skutečně obsahuje skvělé živiny, ale je také nejčastějším potravinovým alergenem malých dětí, mnozí z nás jsou k němu intolerantní a zpravidla jej přijímáme v těch nejméně prospěšných podobách – jako pasterizované, homogenizované a velkou měrou i dochucované výrobky. Ale  až 75 % světové populace má potíže mléko trávit, trpí nedostatkem enzymu laktázy a mléko nekonzumuje. Mléko je hlavní příčinou potravinových alergií malých dětí a u kojenců, kteří mají potíže s jeho konzumací, je i vyšší riziko následného rozvoje alergií na další potraviny.

Nezbytnost konzumovat mléko se často obhajuje vysokým obsahem vápníku, který je potřebný pro stavbu kostí. Mnohem důležitější ale je, jaké jeho množství dokáže organismus přijmout a správně využít. Obě tyto vlastnosti přitom závisejí na celé řadě faktorů, jako jsou stravovací způsob, množství masa a sladkostí ve stravě, příjem vitamínu K2, délka pravidelného pobytu na slunci, množství a druh pohybové aktivity nebo konzumace slazených limonád. Hodnoty vstřebatelnosti se v různých

zdrojích liší a nejběžněji se udává nejvyšší využitelnost ze zeleniny, jako jsou kapusta

(obsahuje 42 mg vápníku ve 100 g), brokolice nebo květák, a to až přes 50 %. Z mléčných výrobků přitom organismus přijímá jen asi 30 % vápníku.


Nejzdravější mléčné produkty jsou fermentované jogurty a kefíry, protože probiotika v nich obsažená podporují zdravé střevní prostředí, které je základem pro zdravý imunitní systém a prospívá celému organismu. Při fermentaci dochází k přeměně pro mnohé těžce stravitelného mléčného cukru (laktózy) na kyselinu mléčnou, kysané výrobky jsou proto lépe stravitelné. V případě konzumace mléka a výrobků z něj je vždy vhodné upřednostňovat přirozené, minimálně průmyslově upravované výrobky.


Recept: Kefírové lívance

kefír: 250 ml

celozrnná mouka: 0,75 hrnku

vejce: 1 ks

špetka soli

špetka jedlé sody

ovoce, marmeláda, javorový sirup, jogurt, zakysaná smetana...


Do kefíru pomocí metličky zašleháme vejce a špetku soli, postupně zašleháme i mouku po lžících a jedlou sodu . V lívanečníku rozehřejeme olej a lívance osmažíme z obou stran dozlatova. Kefírové lívance odkládáme na papírovou utěrku, která vysaje přebytečný tuk. 

Kefírové lívance můžeme podávat například s čerstvým ovocem, ovocnou omáčkou, marmeládou, javorovým sirupem, skvěle chutnají i se zakysanou smetanou, šlehačkou nebo bílým jogurtem.



PharmDr. Margit Slimáková