Poradna

S Pavlem jsem dlouho jen chodila, nežili jsme spolu, takže to šlo všechno trochu mimo mě. Situace s bývalou ženou se uklidnila a myslím, že jim péče o děti fungovala. Ale jen do chvíle, než se před rokem a půl dozvěděla o mojí existenci a o tom, že jsme se s Pavlem nastěhovali do společného bytu a dokonce plánujeme svatbu. Od té chvíle je to samý naschvál. Nepřeje si, abych se s jejími dětmi stýkala, jenže jak to zařídit, když s Pavlem žijeme? Dělá Pavlovi naschvály, žárlivé scény i před dětmi. Mnohokrát děti náhle onemocněly, když jsme měli třeba o prázdninách zaplacený penzion nebo cestu k moři, anebo spolu měli jet o víkendu na chatu. To všechno jen proto, že jsem měla jet s nimi. Pavel se tím trápí a zároveň nechce o děti přijít. V poslední době už je to tak vyhrocené, že s dětmi několikrát strávil „jeho“ víkendy někde v penzionu, u své matky v jejím bytě (ve stejném městě, kde bydlíme)… Teď to zašlo tak daleko, že na léto rezervuje dovolenou jen pro sebe a své děti. Přeju mu samozřejmě čas s dětmi o samotě, ale takhle z toho vycházím jako přebytečná osoba. Jako by se symbolicky musel rozhodnout mezi mnou a dětmi a rozhodl se pro ně. Neumím si představit, jak by to vypadalo, kdybychom měli další dítě spolu. Sice spolu žijeme, ale jen když nám to dovolí jeho bývalka. Tohle není rodina, ve které bych chtěla žít… Zdena