Mateřství – jak uzdravit bolest

S objevením a masovým rozšířením hormonální antikoncepce a s rostoucím přesouváním životních priorit směrem k profesní, volnočasové a osobně-rozvojové oblasti se mateřství ocitlo ve složité situaci. Bezdětnost je čím dál častěji vědomým rozhodnutím a mateřství důkladně promýšleným životním projektem vedoucím ze zpětného pohledu někdy k pocitu naplnění, jindy ke zklamání, ba dokonce k možné lítosti nad špatnou volbou. Jedno z největších a nejstarších tabu padá. Mateřská zkušenost, jakkoliv její součástí nebývá umenšení láskyplného vztahu k potomkům, se ukazuje být i ambivalentní či přímo bolestnou. Ve světle novodobých převratných poznatků o vývoji dětského mozku, o zákonitostech citové vazby a mezigeneračním přenosu traumatu se „láska mateřská“ ocitá pod drobnohledem a její někdejší nezpochybnitelná, romantizovaná verze je pod palbou. Kde hledat stabilní základy pro uspokojivou osobní vizi mateřství současnosti?

Přečtěte si také: Když se mateřství stane pastí - je být matkou vždycky jen bezva?

Minula doba, kdy určitá očekávání kulturně a předsudečně vytvářela domény působení, jež byly lidem automaticky přiřazovány podle toho, zda šlo o chlapce, či dívky. V současnosti ženy úspěšně pronikají na pracovní trh, do vědy i politiky a muži se sílící měrou zajímají o vztahy, výchovu dětí či vaření. Zatímco profesní svět se otvírá čím dál víc, všichni se v něm uplatňují a vnímají ho jako významný zdroj své seberealizace a úspěchu, v soukromí to často skřípe. Nejspíš i proto, že rodit a kojit mohou nadále pouze ženy, což propracované genderové teorie v praxi poněkud vychyluje z rovnováhy. Dnešní doba propaguje rovnoprávnost a s ní flexibilitu či zaměnitelnost pohlaví. Ač jsem si vědoma toho, že z novodobého pohledu lze pohlaví rozlišovat několik desítek, v tomto textu se přidržím dvou základních.