Online archiv

Vydání: PD 03/2022

Máš na míň aneb co nás jedna rozinka může naučit o životě a štěstí

Šimon Grimmich, PD 03/2022
„Uvědomil jsem si, že tři rozinky úplně stačí, jsou tak výživné, tak sladké, přitom jindy je mohu jíst po hrstech. Připomnělo mi to, že když jím všímavě, sním toho méně,“ říká jeden z účastníků, když se ptám na jejich zkušenosti z krátkého cvičení, během něhož jsme všemi smysly – zrakem, dotekem, čichem, sluchem a chutí – chvíli postupně zkoumali tři rozinky. „Těžko budete jíst pomalu a pozorně něco, co vám nechutná a co není zdravé,“ líčí svoji zkušenost jedna z účastnic a další rychle doplňuje: „Když jsem bdělá, více si vybírám jídlo, co budu jíst… A z toho, že se rozhoduji, co se stane součástí mě a mého těla, mám lepší pocit a vede mě to ke spokojenějšímu bytí.“

„Ilusionovati nadrealistický smysl reality“

Milan Pech, PD 03/2022
Moderní umělci jsou choromyslní, nebo si z nás dělají blázny, domníval se Adolf Hitler a byl rozhodnutý s tím něco udělat. Když se dostal v roce 1933 k moci, byla díla moderních německých a světových umělců odstraňována z veřejných sbírek, degradována nálepkou „zvrhlé umění“ a jeho protagonisté perzekvováni. Pokud byste se domnívali, že byl Hitlerův extrémní názor v Evropě ojedinělý, mýlili byste se. Že nebyl cizí ani našemu, zdánlivě tolerantnímu, prostředí, o tom svědčí reakce české odborné lékařské veřejnosti na mezinárodní výstavu Poezie 1932, které se účastnili čeští, francouzští a němečtí surrealisté.

Filmové hrdinky navzdory stereotypům

Mojmír Sedláček, PD 03/2022
Stejně jako ve společnosti, i ve světě filmu se postavení žen proměňuje. Hrdinky se stále častěji ocitají v centru zájmu, avšak výčet aktuálních titulů zaměřených na ženský pohled přece jen vykazuje určitý neveselý vzorec.

Jak být lepším lídrem

Václav Petráš, PD 03/2022
Lídršip je mnohem širším souhrnem dovedností, než si řada lidí uvědomuje. Když se o tomto tématu bavím se sportovci, často mi odpoví: „Já nerad dělám před ostatními nějaké proslovy, takže lídrem ani být nechci.“

Obejmout svůj stín

Pavel Hrdina, PD 03/2022
Pavel Hrdina je podnikatel a otec pěti dospělých dětí, který vybudoval úspěšnou firmu a objektivně dosáhl všeho, čeho si společnost cení. Už před časem však přišel na to, že cesta vzestupu je jen půlkou životního příběhu. Chce-li být muž šťastný, musí přijmout i svou slabost a nebát se být zranitelný. Jedině pak se nestydí plakat, umí se smát a dokáže hluboce milovat ženu.

Srovnávejte se s tím, jací jste byli včera

Ondřej Fafejta, PD 03/2022
O tom, že je dobré se s nikým nesrovnávat, asi slyšel už každý z nás. Málokdo ale odolal tomu, aby ho srovnávání s jedinci, kteří jsou (alespoň údajně) úspěšnější, občas tak trochu nedeptalo. Jak z toho ven a co nám o úskalích i prospěšnosti srovnávání říká psychologie?

Postavení žen v oboru psychologie

Alena Plháková, PD 03/2022
Mají ženy zájem stávat se psycholožkami a mají stejné příležitosti jako muži? Jak se uplatňují ve vedoucích funkcích v institucích, které se psychologií zabývají? Pozice žen v oboru se v průběhu let proměňuje. Jaká je situace dnes?

Mateřství – jak uzdravit bolest

Eva Labusová, PD 03/2022
Není to tak dávno, co bylo mateřství považováno za biologickou danost. Dnes je často doprovázeno bolestnými prožitky a řadou negativních emocí. Jak být vyrovnanou matkou a nacházet bezpečí, uvolnění a skutečnou sounáležitost ve vztazích?

Od ideálu panny k posvátné prostitutce

Jan Lukavec, PD 03/2022
Ženské identifikační vzory a archetypální obrazy se v průběhu dějin mění – některé se vytrácejí a pak se znovu vracejí, další zůstávají v centru pozornosti neustále. Každá doba si je však vykládá jiným způsobem.

Hrdinství

Adam Táborský, PD 03/2022
Na hrdinství lze pohlížet jako na výjimečné chování, které se děje dobrovolně a ve prospěch ostatních lidí, nese značné riziko, zahrnuje oběti a je vykonáváno bez očekávání osobního zisku.

O tvořivé pasivitě a tísni „falických žen“

Jan Šikl, PD 03/2022
Psychoanalytik Jan Šikl v osobním pohledu na to, kdo je to silná žena, nabízí několik archetypových situací, a především zdůrazňuje, že obraz ženy hrdinky je dynamický a proměnlivý.

„Ta, která ví“

Lenka Šnajdrová, PD 03/2022
Možná nás fascinuje myšlenka, že jsou mezi námi ženy, které mají intenzivní kontakt s něčím, co přesahuje naše běžné myšlení a dovednosti. Můžeme jim říkat třeba kouzelnice, čarodějky, vědmy nebo věštkyně. Proč jsou tak výjimečné? A můžeme být jako ony?