Psychoanalytik Jan Šikl v osobním pohledu na to, kdo je to silná žena, nabízí několik archetypových situací, a především zdůrazňuje, že obraz ženy hrdinky je dynamický a proměnlivý.
Žena hrdinka – silná žena. Co vás napadne, když se to vysloví?
Jak proměnlivý v čase je obraz ženy – a také ženy hrdinky či silné ženy. Otázka „hrdinství“ je nadmíru složitá. Hrdinky mohou žít skryty v rámci hrdinského příběhu, dalo by se říct odcizeny sobě, podřízeny dobové představě hrdinnosti, ale mohou též naplňovat hrdinský mýtus, být jím posíleny a ztělesňovat tak archetyp hrdinky.
Uvedl byste nějaký příklad?
Hned mě napadá jeden dobrý spíš pro Hollywood – Johanka z Arku. Pod mnoha nánosy barev, stylizací a interpretací v ní můžeme vidět jak světici, tak polopsychotickou ženu s nejasnou sexuální orientací... A pokud přidáme správného „bradapitta“, skoro se nedá nevydělat.
Ale třeba je to i tak, že v mýtech je podstatná esence dobového obrazu ženy hrdinky, která vyzvedává nějaký zásadní aspekt ženství.
Možná je to trošku mimo souvislost, ale možná ne. Co byste řekl o „hrdince“ křesťanského náboženského příběhu, Panně Marii?
Předesílám, že k Panně Marii chovám úctu, která mi nedovoluje ji psychologicky interpretovat, protože v takové interpretaci je vždycky kus manipulativní moci. Nicméně v mých očích je Marie představitelkou pozice specificky nehrdinské, a přece absolutně silné a statečné.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.