Jak být lepším lídrem

Lídršip je mnohem širším souhrnem dovedností, než si řada lidí uvědomuje. Když se o tomto tématu bavím se sportovci, často mi odpoví: „Já nerad dělám před ostatními nějaké proslovy, takže lídrem ani být nechci.“

Toto úzké spojení (lídršip = proslovy) je nesprávné a někdy zcela zbytečně brzdí v rozvoji lídršipu. Lze to demonstrovat i na zcela konkrétních příkladech – jedním z ikonických sportovních lídrů poslední sportovní etapy byl Carles Puyol, dlouholetý kapitán Barcelony a španělské fotbalové reprezentace. S oběma týmy sbíral fantastické úspěchy. Ale co je ve sportovním prostředí možná ještě cennější, byl součástí dlouhodobé výkonnostní konzistence těchto družstev. Nešlo tedy o nějaké náhodné, zázračné výhry. Šlo o projev výtečně nastavené kultury.

Tento legendární kapitán však dokazoval, že lídršip není o proslovech. Neměl je rád a nikdy je nedělal. Jeho role obsahovala řadu jiných záležitostí – individuální komunikaci s jednotlivými hráči, stanovování standardu či neustálou schopnost demonstrovat všechny klíčové součásti kultury, kterou se snažil utvářet, sám na sobě.

Pokud tedy sdílíte „puyolovský“ odpor k proslovům, vězte, že vám to vůbec nebrání v tom, abyste byli skvělými lídry. Své kvality však musíte rozvíjet jinde. Níže se podíváme na dvě oblasti, se kterými můžete začít.

Placená zóna

Václav Petráš