Když šéfuje psychopat

Podle jedné australské studie je každý pátý řídící pracovník psychopat. Podíl psychopatů v populaci se přitom pohybuje kolem jednoho procenta. Vedoucí pozice psychopaty zjevně přitahují. Co to znamená pro firmy a zaměstnance?

Podnik dostal nového šéfa a začaly se dít věci. Společnost patřila ke špičce, teď za konkurencí rychle zaostává. Nakonec se po pár letech ocitá na dně a prakticky přestává fungovat. Důvod? Šéf je psychopat. Podnik vlastně ani neřídí. Nechává i důležitým věcem volný průběh, a když už je nucen učinit rozhodnutí, chová se jako diletant. Schůzuje se sice často, ale se zlou se potáže každý, kdo na jednání projeví vlastní názor.  Šéf dává od začátku jasně najevo, že tohle v žádném případě nestrpí. Pokud mu lidé nepřikyvují, tak je k tomu nevybíravými prostředky donutí. Často to však ani není zapotřebí, protože se přednostně obrací na mladší, nízko postavené a málo zkušené pracovníky. Těch, kteří by mu mohli skutečně dobře a kvalifikovaně poradit, se vůbec neptá.

Výtah nahoru

Nový šéf sice „šéfuje“, ale podnik ve skutečnosti nevede. Když měli zaměstnanci později charakterizovat stav, v jakém se firma ocitla, volili nejčastěji slova jako „bez vedení“ nebo „rozpad organizace“. Novému šéfovi stále zoufalejší stav podniku nijak nevadí. Šéfovskou pozici chápe jen jako „přestupní stanici“ na vyšší a lukrativnější posty. Ředitelování firmě se podle jeho názoru bude skvěle vyjímat v profesním životopise, s nímž hodlá proniknout do vrcholné politiky.  

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Psychologie dnes nebo v online archivu.

Jaroslav Petr