Děti z katalogu

Dárce spermií z Dánska, dárkyně vajíčka z ČR, náhradní matka z Ukrajiny, jeden rodič je Brazilec a druhý třeba Nor. I tak dnes vypadá umělé oplodnění, které původně vznikla jako pomoc párům, které nemohou otěhotnět. Docentka Konečná se asistovanou reprodukcí zabývá třicet let a obává se, že se mění v byznys s nedozírnými následky a hlavně etickými dilematy.

V několika rozhovorech jste šokovala veřejnost zmínkou o nabídce dárkyň [HK1]z katalogu? Co to je?

Byla jsem před rokem ve Vídni na konferenci Evropské společnosti pro lidskou reprodukci.  Procházím se po výstavní hale a tam jsou katalogy. Byla jsem v šoku. Je to jako módní katalog, vyfocené hezké holky, popsáno, že nemají akné, že mají rády zvířátka, mají zdravé rodiče, už jedno zdravé dítě mají, milují červenou barvu a vystudovaly to a to. A na internetu pak nabízejí  3D view, kde se na ně podíváte i zboku a zezadu. Pak si objednáte vajíčka a ta vám přijdou zmrazená v krabičce, jak když kupujete vejce po šesti… 

Odkud ty mladé ženy jsou?

To tam není explicitně napsané, ale podle toho, že tam píší, že většinou mluví ukrajinsky nebo rusky, se to dá odhadnout.

Přemýšlím, jak to říci, ale je tu nějaká „zákaznická kontrola“? Jistota, že vajíčka opravdu dostanu od té hezké vysokoškolačky, co má ráda červenou barvu?

Se zákaznickou kontrolou u tohoto katalogu neuspějete. Ale něco jako přeneseně zákaznická kontrola vlastně v některých zemích už je. Dítě z darovaných vajíček a spermií má právo v 18 letech zjistit identitu dárce. Požádá registr a ten mu kontakt zprostředkuje. U nás zatím ne, máme dárcovství je ze zákona anonymní, ale svět se posunuje k neanonymitě. Možná to také tak budeme zakrátko mít díky evropské legislativě, říkají tomu „family network“, „multiple parenting“ a tak podobně. A teď si představte „multiple parenting“ – dárce spermií z Dánska, dárkyně vajíčka z ČR, náhradní matka z Ukrajiny, jeden rodič, tedy žadatel o umělé oplodnění,je Brazilec a druhý třeba Nor. A dítě má právo na informace a všechny může kontaktovat. Teď  se o dítě hádají dva rodiče, tady jich je pět… Sice je dítěti už 18, ale přesto. 

Když vidím ty nabídky z katalogu, tak si říkám, že asi není úplné sci-fi, že si budeme vybírat, zda chceme chlapečka, či holčičku, blondýnku, nebo tmavovlásku…

Výběr chlapečka nebo holčičky se v některých zemích dělá, tzv. preimplantační genetická diagnostika určí, které z oplozených vajíček je chlapeček, které holčička, a podle výběru se pak to vhodné transferuje do dělohy. Děje se to především v kulturách, kde upřednostňují chlapce před děvčaty. U nás je to možné jedině z medicínských důvodů, když se třeba ví, že chlapeček by byl nemocný, ale holčička ne. V USA byl před 20 lety případ, kdy lesbický partnerský pár žádal spermabanku o sperma hluchého dárce. Ony totiž byly obě hluché a chtěly hluché dítě.  Takže i výběry charakteristik budoucího dítěte nejsou a hlavně asi nebudou nemožné. 


Placená zóna

Matyáš Zrno