Online archiv

Hledáte pro své dítě aktivitu, u níž nechybí adrenalin a zároveň rozvíjí sociální interakci? Činnost vyžadující logiku, rychlé počítání, pekelné soustředění, schopnost přesného míření na cíl a taktiku? Přesně tuto kombinaci dovedností vyžaduje tradiční finská házecí hra s tajemným názvem mölkky.

Když zavřete oči a vrátíte se v myšlenkách do her svého dětství, možná se vám ze všech koutů vzpomínek vykutálejí veselé pestrobarevné kuličky. Vybavíte si ten pocit, kdy jste vyběhli s kamarády ven, abyste se utkali v kuličkové bitvě a získali některou z barevných hliněnek či průhledných skleněnek s magickými tvary uvnitř. Možná už jste na kuličky zapomněli. Není to škoda?

Pes je nejlepší přítel člověka a pohyb na čerstvém vzduchu jednoznačně to nejvhodnější, co pro děti může být. To jsou dvě nezpochybnitelné životní pravdy. A víte, že existuje sport, který si mohou děti užívat se svým čtyřnohým přítelem společně? Jmenuje se canicross neboli běh se psem. Pes je s páníčkem spojen lanem, které má majitel uvázané kolem pasu, a společně takto závodí. Pojďte se o canicrossu dozvědět víc z vyprávění Anny Roháčkové.

V posledním ročníku ankety Ředitel roku zvítězil v kategorii málotřídek Radek Machatý, ředitel ZŠ Zaječice na Chrudimsku. Porota ocenila mimo jiné to, že za dobu jeho působení se škola proměnila v prostor, kam „mnozí žáci docházejí nejen kvůli tomu, že Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku, ale protože je to tam pro ně zajímavé a zábavné“. Zkušenosti získané na velké základní škole dokázal ředitel přetavit a využít ve specifickém prostředí málotřídky.

Nevíte s bývalým manželem či partnerem, jak si co nejšetrněji a nejohleduplněji předávat děti při střídavé péči? Je předávání dětí ve vašem případě situací plnou stresu, napětí, křiku a pláče či psychosomatických obtíží u všech zúčastněných? Nejste schopni se s partnerem v klidu dohodnout, jak, kdy a kde si děti předávat? Rozstěhovali jste se s otcem či matkou svého dítěte těsně po jeho narození? Byl jeden z rodičů třeba ve výkonu trestu nebo v zahraničí a těžko hledá k dítěti cestu? Asistované kontakty či zvykací režim pro vás může být efektivní a vlídnou pomocí, která mírní silné emoce za pomoci odborníka.

„Drahý králi! Táta nás bije. Je to moje vina? S pozdravem, Bój.“ Tento dotaz malého chlapce adresovaný norskému králi dal vzniku animovanému filmu Sinna Mann (Zuřivec) natočenému na základě vyprávění dětí, které zažily domácí násilí.

Podle studie sociologů z University of Washington se manželské páry, kde mají muž a žena rozdělené domácí práce podle tradičního vzoru, častěji věnují sexu. Přitom obvyklá očekávání jsou, že spokojenější je manželství, kde si všechny povinnosti bez rozdílu dělí napůl.

Když se vám život zašmodrchá – a je jedno, kolik vám je v tu chvíli let – cítíte se sami, ztraceni a bezradní. V nastalé životní situaci ztrácíte nadhled a nedaří se vám nalézt řešení. Dobrou zprávou je, že na to nemusíte být sami. Existují poradny a krizová centra, která vám mohou pomoci. Některá dokonce nabízejí „vše pod jednou střechou“ – od psychoterapeuta po právníka.

Hádáte se se svým partnerem ohledně toho, kam jet na dovolenou nebo jak vychovávat děti? „Jablkem sváru“ je ale v každém věku jiné téma. A i způsob řešení konfl iktů se mění. K lepšímu, nebo naopak k horšímu?

Věděli jste, že ponocování v dětství má vliv na dosaženou tělesnou výšku v dospělosti? Chcete-li totiž vyrůst, potřebujete, aby vaše tělo produkovalo a zpracovalo růstový hormon. A nejvíce se ho tvoří hlavně v noci, během spánku. Navíc si kvalitním spánkem můžete zlepšit imunitu, zdraví, sílu a bystrost! Chcete-li být štíhlí a mít bystrou hlavu – dostatečně spěte!

Znáte to… Partnerský vztah vnímáme často v začátcích jako příjemný, zábavný a vzrušující. Jenže čas přináší rutinu a rutina přináší nudu. Obojí je zabijákem vztahu. Receptů, jak se jim vyhnout, je mnoho, ale nepodceňujte jeden starý, dobrý a přitom jednoduchý: navštěvujte se s přáteli!

O malou revoluci se ve Velké Británii zasloužila dětská psycholožka Margot Sunderlandová. Doporučuje rodičům, aby zavrhli tamější zažitou společenskou zvyklost – učit děti spát co nejdříve o samotě ve vlastním pokoji. Tvrdí, že nejlepší je spát až do věku pěti let s rodiči v jedné posteli.