Online archiv

Když jsem se v osmnácti letech rozhodovala, co jít studovat, rozhodně jsem neměla jasno. Všechno nasvědčovalo vysoké škole ekonomické. Ačkoliv mě ekonomie velmi zajímala, nemohla jsem se zbavit pochybností.

Lidé si stěžují na politiky a často právem pochybují nejen o jejich kompetencích, ale i o jejich duševním zdraví. Škoda že u nás není běžnou praxí podrobit ty, kteří nám budou vládnout, předem jakémusi psycho scanu. Nebo aspoň symbolické psychologické zkoušce, abychom měli k dispozici víc než jen předvolební sliby.

Patříte mezi ty, kteří bez svého „dotykáče“ nevytáhnou paty, nebo vzpomínáte na „normální“ mobil, kde nebyl problém napsat SMS poslepu, či dokonce na klasické sluchátko, za kterým stačilo zaklapnout dveřmi, a nebyli jste k dosažení?

Zasahuje do našich životů víc, než jsme ochotni vůbec si připustit. Někdy to může být začátek lásky na celý život, jindy nevysvětlitelná averze, někdy díky němu získáme dobrou práci nebo přátele na celý život. Občas ale kvůli prvnímu dojmu báječné šance míjíme a ani o tom nevíme.

Může grafologický rozbor písma odhalit podstatné osobnostní charakteristiky pisatele? Lze jeho výpovědní hodnotu srovnávat s psychologickými testy? Nakolik ho vůbec můžeme brát vážně? Ve škole se učíme psát všichni stejně, a přesto se naše písmo tak individualizuje, že nenajdeme dva zcela totožné rukopisy, dokonce ani u dvojčat. Toho využívá tzv. písmoznalectví při rozeznávání padělků u soudu. Fakt, že rukopis odráží naši osobnost a není pouhým výsledkem natrénovaných pohybů, ale spíše jakýmsi „mozkopisem“, dokládá řada zajímavých pozorování. Například lidé po amputaci rukou jsou schopni naučit se psát podobně jako dřív pomocí svých nohou nebo úst... Grafologie je spolehlivou psychodiagnostickou metodou - má-li k dispozici několik rukopisů dané osoby, nejlépe z různých situací či životních období, je výrazně nižší možnost zkreslení než u běžného psychologického testu, kdy víte, že právě teď „jste zkoumáni“. Na základě rukopisu je možné poznat řadu charakterových vlastností, stejně tak jako konkrétní náladu nebo celkové životní nastavení. Kvalitní rozbor vyžaduje hodiny, někdy i dny tvrdé práce. Pak teprve docházíme k závěrečné syntéze, která podléhá běžné logice jiných věd. Není to tak, že když někdo píše doleva, je citově chladný. Písmo například ukazuje, jak silné máme tendence k průměrnosti a konformitě, nebo naopak do jaké míry jsme individuální, originální, kreativní a flexibilní. Snadno vyčteme, zda tendujeme spíše k labilitě, či stabilitě, extraverzi, nebo introverzi. V kombinaci s tempem se dostáváme k určení temperamentového typu například dle Eysenckovy typologie. Nejen pro psychology, ale i pro manažery nebo personalisty je velmi přínosná diagnostika dominantních či submisivních tendencí, odhalení sklonů k racionálnímu, nebo emocionálnímu řešení konfl iktů, zaměřenost osobnosti na detail, či celek, celková vyváženost a harmoničnost osobnosti atd. Vzhledem k tomu, že grafologie je ve své podstatě precizní psychodiagnostickou metodou, založenou na principech blízkých projektivním testům, vždy dojdeme k nejlepšímu výsledku, když její závěry konzultujeme s jinými psychodiagnostickými metodami tak, jak je v praxi běžné, např. s rozhovorem, pozorováním, životní mapou, psychologickým testem či další projektivní metodou.

Dnešní děti dospívají dříve než předchozí generace. Období relativně harmonického psychického vývoje a čas, kdy jsou děti výchovně snadno zvladatelné, se zkracuje.

Vycházíme-li z odkazu vývojové psychologie Jeana Piageta, často dodnes chybně chápeme dítě jako ryze egocentrickou bytost, jíž jsou na hony vzdáleny schopnosti uvažování v rámci racionální logiky. Nové výzkumy ale ukazují, že již ve velmi útlém věku jsou děti schopné empatického vžívání do druhých, chápání vzorců příčiny a důsledku, a dokonce i porozumění zákonům pravděpodobnosti. Děti zkoumají svět stejným způsobem, jak to činí například přírodovědci. Cíleně experimentují, vyhodnocují získané statistické údaje a na základě těchto pozorování vytvářejí hypotézy o fungování světa. Vše, co je obestřeno závojem tajemství, je pro děti jako magnet. Naopak jednoduché děje, které neskrývají žádné překvapení, se pro ně stávají brzy nezajímavou a nudnou rutinou.

Nakupování se z činnosti nutné pro přežití posunulo do úrovně nového způsobu trávení volného času. Sobotní odpoledne v nákupním centru, sledování nových trendů, slev či akcí se stalo pro mnohé zábavou. Všichni věříme, že se při nakupování řídíme vlastním rozumem. Výzkumy ale dokazují, že nakupování je hlavně o spontánních emocích.

Dusno, málem na rozvod. Příčina? Spory s tchyní a tchánem. I takhle stroze by se dala popsat situace některých českých domácností.