Se zakladatelkami Českého institutu biosyntézy, psycholožkami a psychoterapeutkami YVONNOU LUCKOU a BARBOROU JANEČKOVOU jsme hovořily o jejich vztahu k této metodě, o přesahových tématech i významu bezpečné práce s tělem.
Práce s pulzací je základním předpokladem dobrého zdraví a je také důležitým stavebním prvkem biosyntetické psychoterapie. Lidské tělo pulzuje mnoha způsoby – dýcháme, napínáme a uvolňujeme svaly, spíme a bdíme. Tepe nejen srdce, ale každá buňka. Jak lze tyto principy využít k uzdravování dětských klientů?
Základním cílem biosyntetického přístupu je co nejvíce se přiblížit k vlastnímu středu a s ním spojeným kvalitám – esenci, která souvisí s vnitřní silou, vitalitou, kreativitou a zdravím. Aplikovaná biosyntetická psychoterapie nás vede k tomu, abychom nezapomínali na vlastní rovnováhu a uplatňovali sebepéči.
Psychoterapeutka RADKA VÍCHOVÁ vypráví o svých zkušenostech s dětmi a adolescenty. Jak se staví k některým rodičovským stylům výchovy? V čem spočívá metoda terapeutického pískoviště Sandplaying, kterou často používá? V rozhovoru přibližujeme otázku dětské odolnosti, mluvíme o mandarinkách nebo o černé a zlaté skříňce.
Jakou roli v psychoterapii zaměřené na klienta hrají různé techniky? A jak je to s cíli? Psycholog a psychoterapeut ADAM TÁBORSKÝ přibližuje některé názory Carla Rogerse a zamýšlí se nad tím, jak v rámci léčebného procesu využít fyzický dotek.
Zdánlivě nesrozumitelná zpráva těla je mnohdy prvním náznakem sdělení, které se vynořuje z nevědomí. Pokud s tímto signálem v procesově orientované psychoterapii pracujeme, můžeme objevit léčivý vzkaz. Co nám chce říct svíravá bolest střev nebo svěží dotek květiny?
Vztah těla a duše, emocí a myšlenek je tajemně spletitý a fascinující. Psychoanalýza bývá chápána jako metoda, která se zaměřuje především na mysl, ale prožívání nehraje o nic menší roli. Psychoanalytik JIŘÍ JAKUBŮ píše o gestech, mimice, tělesných emocích a zakoušené oživující a plné přítomnosti.
Chytit druhý dech
Stanislava Gabriel Waldštejn, PD 3/2024
Psychika dokáže zázraky. Když už se zdá, že je všechno ztraceno, může přijít obrat. Je k tomu potřeba pomoc zvenčí, ale především vnitřní síla a odvaha nemocného člověka.
Sněhové vločky
Dominika Čechová, PD 3/2024
Někdy se o mladých lidech s despektem říká, že jsou příliš křehcí a citliví. Avšak vyčítat sněhové vločce, že je křehká, je zásadní nepochopení situace. Dokážeme se na novou generaci podívat jinýma očima a přijmout dary, které nám přináší?
Jak si vybudovat odolnost a žít svobodně? Nizozemská filozofka, psycholožka a existenciální psychoterapeutka EMMY VAN DEURZEN vypráví o možnosti stát pevně na zemi a zároveň se povznášet, nacházet sebeurčení a současně se propojovat s ostatními lidmi a přírodou.
Jak se mohou „mrtví vrátit, aby strašili živé“? Terapeuti zaměření na přenos informací mezi generacemi se zabývají především těžko sdělitelnými zraňujícími událostmi, o nichž se v rodinách nemluví a jejichž tíha přechází na další pokolení. Klinický psycholog a psychoterapeut MAREK PREISS nabízí různé odborné přístupy k tomuto typu traumatu a předkládá možnosti uzdravení.
Brána do nebe je všude
Sandra Silná, PD 3/2024
Jak využít svůj potenciál a rozehrát symfonii života? Je třeba být odvážný, zvolit si směr a ten následovat, ačkoli cesta někdy vede do neznáma.