Online archiv

Poslední roky je naše duševní odolnost testována. Vyrovnávat se s následky covidu, sledovat válečná utrpení nebo překonávat ekonomické problémy je vyčerpávající. Není proto překvapivé, že je psychoterapie stále častěji považována za kouzelnou hůlku, která zázračně pomůže. Je to ale pravda?

Když s nimi chce člověk navázat vztah, je dobré nespěchat, dát jim prostor. Pak se Islanďané otevřou a jsou vřelí. Odklánějí se od materialismu a stále víc se sžívají s přírodou, která je pro ně chrámem. Ženy jsou emancipované, mladí se občas rádi opijí a celkově jsou všichni většinou radostní, optimističtí a vyrovnaní.

Na prahu Integračního centra Zahrada vyzdobeného ilustracemi Jiřího Trnky, kam mě k rozhovoru pozval JIŘÍ DRAHOTA, mě zaplavil pocit klidu. Ve vzdušné pracovně plné slunce jsem si sedla do křesla a vydechla: „Tady je radost být.“ Nedošlo mi ještě, že tvořit taková místa má být také posláním psychoterapie – a třeba i „léčit“ jimi úzkost.

Pokud máte pocit, že vaše dítě dusí černé mraky úzkosti, možná je čas zamyslet se nad tím, jak to máte s vlastními obavami vy sami, píše psycholožka IVA HADJ MOUSSA.

Úzkost je nepříjemná, ale je důležité přestat se jí bát. Když se svěříme svým blízkým nebo odborníkovi, je naděje, že vlastní bolestné zážitky lépe integrujeme do života a snáze najdeme úlevu.

Jaký je rozdíl mezi strachem a úzkostí a kdy vzniká panická ataka? Psychoterapeutka RADKA DYDŇANSKÁ píše o vlivu traumatických zkušeností, zvnitřněných názorů či vyhýbavého chování a nastiňuje, jak dojít k úlevě a smíření.

Mluvíme-li o úzkosti, dotýkáme se hraničních míst kultury v tom nejširším slova smyslu. A ocitáme-li se tam s klientem, je i na nás, jaká dvířka v sobě umíme pootevřít. Máme odvahu hledat jinou podobu naší společnosti?

Podle různých studií se zdá, že mezi mladými přibývá projevů úzkosti a deprese. Není to však jen jejich problém, je to krize celé společnosti a jejích sdílených příběhů. Co proti tomu dělat?

AZIZ ABU SARAH usiluje o mír v konfliktních zónách po celém světě a snaží se budovat porozumění a empatii i tam, kde se to zdá nemožné. Věří v sílu mezilidských vztahů, vzdělání a kritického myšlení, protože za mnoha případy nenávisti a strachu stojí neinformovanost a neznalost „nepřítele“. Je přesvědčen o tom, že změnit svět lze též pomocí „vědomého cestování“, a proto v rámci své netypické cestovní agentury nabízí možnost seznámit se s různými lokalitami z více úhlů pohledu a blíže se setkat s místními obyvateli. Aziz je Palestinec, který vyrůstal v Jeruzalémě a nyní působí ve Spojených státech amerických. A přestože ho vleklý izraelsko-palestinský konflikt osudově zasáhl už v dětství, vymanil se ze začarovaného kruhu nenávisti a zvolil si naději. Mezi jeho nejbližší přátele dnes patří Židé z Izraele i Ameriky, s nimiž se i uprostřed války stále snaží budovat mírové soužití nejen na Blízkém východě.