Online archiv
V porovnání s psychologií a psychiatrií je psychoterapie veřejnosti nejméně známá a existují vůči ní předsudky. Data však ukazují, že tato služba je účinná. K vyhodnocování efektivity přispívá i webová aplikace, která zároveň poskytuje terapeutům zpětnou vazbu od klientů.
Hledání smyslu života se nám může zdát jako zvláštní kratochvíle, které se věnují badatelé na univerzitách, nebo jako nedosažitelný projekt pro vyvolené. Je to skutečně tak?
Paliativní péče není o smrti, ale o pomoci lidem, aby měli co nejlepší život, říká psycholog MARTIN LOUČKA. Čeho se v této souvislosti nejvíce obáváme, jak se k umírání staví mladá generace a jak o tomto tématu více mluvit?
Když máme nějaké velké přání, podvědomě čekáme, že až se nám to splní, budeme navěky šťastní. Ale je to opravdu tak? Jaké jsou naše naděje a možnosti?
Psycholožka PAVLA KOUCKÁ se s námi podělila o to, kudy vedla její osobní cesta k nalezení smyslu bytí. Nejprve v sobě objevila lásku k přírodě a chtěla se věnovat biologii, ale nakonec zjistila, že za nejdůležitější považuje proměnu člověka a jeho vnímání reality.
Před otázkou po smyslu života nikdo z nás neuteče. O tom, jak tento smysl souvisí s naší každodenností, traumatem a setkáním se smrtí, jsme si povídali s MARTINOU VONDROVOU.
Téma hledání smyslu života přinesl do psychologie a psychoterapie vídeňský neurolog a psychiatr Viktor Frankl. Jeho koncepce kladla důraz především na specificky lidské stránky člověka, jako jsou právě vůle ke smyslu, sebepřesah, svoboda a zodpovědnost.
Člověk není kočka. Člověk je zvláštní tvor, protože mu zpravidla nestačí jen tak prostě žít. Klade si otázky po smyslu, někdy i po smyslu života vůbec. Nemůže si pomoct. Hledá.
Řecký mýtus o Oidipovi vypráví o tragédii potomka, který nezvládl touhu po moci a po zakázaném sexuálním vztahu. Příběh byl zpopularizovanou psychoanalýzou zjednodušen, a tak se zapomnělo na to, že pojednává ještě o jiných důležitých věcech. Psychoanalytik MARTIN MAHLER poodkrývá několik méně běžných souvislostí.
Máme za sebou jedno z nejtěžších období v novodobé historii, pandemii covidu-19. Následky opatření, která měla tuto krizovou situaci zmírnit, si stále vybírají svou daň. Z pohledu možného narušení psychického zdraví jsou v této souvislosti nejohroženější adolescenti.
Psycholožka PAVLA KOUCKÁ se s námi podělila o svou profesní zkušenost. V čem spatřuje přínos vývojového konceptu Erika H. Eriksona, jak si hledala cestu k teoriím Sigmunda Freuda a proč si myslí, že vývojové modely by neměly psychologa příliš svazovat?
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.