Online archiv
Aby se psychoterapie dotýkala celého člověka, musí zahrnovat spirituální rozměr. Psychoanalytik a jungovský analytik JAN ŠIKL píše o duši a Duchu, o zrádné orientaci na vnější svět i o touze po vnitřní proměně.
Změna v analytické psychologii neznamená stát se někým jiným, ale stát se sám sebou. MARTIN SKÁLA píše o uzdravující vnitřní cestě na pozadí učení C. G. Junga, alchymické symboliky, starodávné Knihy proměn nebo příběhu o vzkříšení Ježíše Krista.
Změně chování, myšlení nebo prožívání terapeut přímo nepomáhá, spíš vytváří bezpečný prostor, aby se toto „kouzlo“ mohlo uvnitř člověka stát. S psychologem a psychoterapeutem MATEJEM HOCHELEM jsme si povídali o paradoxech a zázraku změny v terapii, která je někdy nepodchytitelná.
Puberta představuje období, během něhož se dítě stane potenciálním rodičem. Vedle fyzických proměn dochází i ke změnám v myšlení, vztazích a osobnosti. Proč je to tak náročné pro dospívajícího i jeho blízké?
Jsme v procesu transformace, náš přístup k léčbě psychických problémů se mění. V terapii začínáme věnovat větší pozornost tělu, které ukládá prožitky hluboko do svých struktur, a znovuobjevujeme spiritualitu, již zkoumáme v rámci postmaterialistické vědy.
V nakladatelství Portál znovu vychází dlouho vyprodaná publikace Základní dovednosti v gestalt psychoterapii autorů Phila Joyce a Charlotte Sills, dvou učitelů z prestižního Metanoia Institute, který poskytuje vysokoškolské vzdělání v psychoterapii. Požádali jsme Martina Járu, psychoterapeuta a lektora působícího v několika gestalt výcvikových institutech, o komentář ke knize. Otevřel dialog a k rozhovoru o publikaci pozval tři frekventantky výcviku – uvnitř kvarteta vznikla živá experimentální recenze.
Přírodní prostředí nám svými rytmy připomíná, že i naše životy se neustále proměňují a vyvíjejí – i po nejkrutější zimě přichází jaro. Možnost obnovy je všudypřítomná. Procházka v lese, spočinutí v zahradě nebo pohled na nebe nás můžou posílit a ukázat nám širší horizont.
Podle čeho poznáme, jestli jsme zlí? Je přijetí zla, které v sobě máme, cestou k jeho očištění, nebo tím naopak dochází k jeho legitimizaci? Terapeutické směry jako jungovská analýza, voice dialogue nebo terapie systémů vnitřní rodiny budou zřejmě obhajovat první způsob.
Na jakých vnitřních a vnějších místech se můžeme v životě ocitnout a jak nás proměňují? A nakolik máme tyto změny pod kontrolou? Psychoterapeut MARTIN NAWRATH se zamýšlí nad dědictvím zemřelých, nad vlivem nepaměti i nad mocí nepoznatelného.
Celá existence je dialogická, jsme neustále ovlivňováni jeden druhým, píše psycholog PAVEL NEPUSTIL. V čem se liší dialog od monologu a láska od závislosti? A co to znamená mít rád sám sebe?
Neustálé zrychlování a nezastavitelný společenský růst pociťujeme na vlastní kůži. Ale rozumíme mu? Jak se v daných podmínkách můžeme dobrat k naplněnému životu? Co s námi hluboce rezonuje, a co naopak vede k odcizování? To jsou témata, která jsme probírali s předním současným německým sociologem HARTMUTEM ROSOU.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.