Online archiv
V psychoterapii se často držíme názoru, že pomoci lze jen tomu, kdo si o to řekne a projeví náležitou motivovanost. Je to opravdu tak jednoduché? Jak přistupovat ke klientům, kteří podporu potřebují, ale nedokážou o ni „správně“ požádat?
Proč je důležité říct si o pomoc a jakou roli hraje v léčebném procesu nevědomí? Psychoanalytik a jungiánský analytik JAN ŠIKL se zamýšlí nad různými aspekty důvěry v terapii, nad významem raných vazeb i možností zraněné vztahy uzdravit.
Bez důvěry v sebe a ve svět nemůže člověk plnohodnotně žít ani zakoušet pocit důstojnosti. Cosi mu chybí a on je prostřednictvím krizových situací znovu a znovu nucen vydávat se na vnitřní cestu, aby to našel. Jak se opět propojit s tím, co nás utváří a nese?
Jaká místa nás vnitřně proměňují? Proč je důležité být v tichu a čím nás může obdarovat empatické naslouchání? Psychoterapeut a mnich PETR GLOGAR vypráví o důvěře v život, kráse lidských příběhů i léčivé moci vysokých hor.
O takzvaném únavovém syndromu se kvůli pandemii začalo více mluvit. Odhaduje se, že až padesát procent pacientů s dlouhým covidem může mít klinickou verzi této nemoci. Neexistuje přitom účinná léčba ani veřejný zájem. Jak se tito lidé cítí a jak jim může pomoct psychoterapie?
Do jaké míry platí, že „každý svého štěstí strůjcem“? A nakolik se lze spolehnout na to, že nám přitom někdo nebo něco pomůže? Můžeme tuto pomoc sami ovlivnit? A pokud ne, má přesto smysl věřit, že zázračně přijde?
Na pár dní se schovat do naprosté tmy, jen se svými pocity, myšlenkami a vzpomínkami. V některých tato představa vzbudí strach, v jiných volání. Jaký má tma vliv na náš mozek? A pro koho vhodná není?
Psychoterapeutické služby jsou důležitou preventivní i léčebnou součástí našeho života. V poslední době ale slýcháme o kauzách zásadního porušení důvěry ve vztahu mezi lékařem a pacientem či terapeutem a klientem. Dochází ke zneužívání pozice moci nebo k duálním vztahům. Jaká jsou klíčová etická pravidla, na nichž pomáhající profese stojí?
Co je to domov? Výzva nespočívající pouze v určení místa pobytu, ale celé naší existence. Jako by byla v mnohém naléhavější než dříve. V minulosti byl ideál domova spojen s touhou po přežití. V průběhu dějin se přetavoval do obrazu pohodlného útočiště, v němž nám není zima, kde je co jíst, kde můžeme něco budovat a rozvíjet. Jak je to s domovem v době nadbytku? A také v době migrační, finanční, klimatické a ekologické krize, válečného stavu či pandemie?
Žít s vědomím, že někam patříme, že někde je naše bezpečné místo, se v této době celospolečenské úzkosti stává čím dál větším luxusem. Alespoň jednou týdně mohou někteří zakoušet pocit přijetí a důvěry na nedělní bohoslužbě.
V devíti letech se rozhodl opustit matku, bezpečí a pohodlí domova. Přijal život mnicha. Následně si osvojil postoj poutníka, který nám připomíná, že jsme neustále na cestě a v pohybu. Za mír nachodil tisíce kilometrů. I přesto, že by mohl holistický myslitel SATIŠ KUMÁR odpočívat, stále si udržuje aktivistického ducha.
Psychická onemocnění v České republice stále zůstávají do značné míry tabu. Nahlížení na ně navíc ovlivňuje to, jaké požadavky klade společnost na jednotlivce na základě jejich genderu. Sociálně konstruované rozdíly v rolích mužů a žen i jejich společenské postavení tak přispívají k odlišnostem v duševním zdraví, v přístupu k hledání pomoci i v reakcích těch, kdo péči poskytují.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.