Suchej únor

Kampaň Suchej únor vznikla před třinácti lety jako jedna z aktivit neziskové organizace Liga otevřených mužů a cílila na zlepšení zdraví i vnímání sebe sama u českých mužů. První kohorta čítala asi stovku účastníků. Za více než dekádu se Suchej únor stal samostatnou neziskovou organizací, pronikl do povědomí osmdesáti šesti procent české populace, přičemž čtyři z pěti dotázaných ho považují za dobrou iniciativu. Vloni si „sušení“ vyzkoušelo sedmnáct procent dospělé populace České republiky, tedy asi 1,2 milionu osob. Jak dokládají pravidelná měření Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, zhruba stejný počet lidí u nás pije rizikovým způsobem. Průnik samozřejmě není stoprocentní, mnoho „sušičů“ jsou umírnění konzumenti alkoholu, ale i tak je zásah kampaně do populace rizikových pijanů významný, jak dokládá každoroční měření dopadů: asi osmdesát procent účastníků mělo podle standardizovaných sebehodnoticích dotazníků AUDIT C před začátkem kampaně rizikové hodnoty pití, zatímco po absolvování (nebo pokusu o něj) měsíční abstinence se toto číslo snížilo na přibližně padesát procent. V dalším kole sebehodnocení, čtyři měsíce po kampani, ještě přibližně polovina účastníků pije méně rizikově – a tato hodnota se výrazně nesníží ani rok po účasti na „sušení“. Při zběžném propočtu se tak ukazuje, že má Sucháč potenciál snižovat prevalenci rizikového pití v české populaci v řádu jednotek procent – což mohou být v reálu desítky tisíc lidí. Když připočteme také blízké okolí a zejména rodiny těchto rizikových konzumentů, jejichž životy se mohou díky častější střízlivosti jejich blízkých zlepšit, můžeme Suchej únor bez nadsázky označit za jednu z nejúspěšnějších preventivních kampaní u nás.

Tvrdá data

• Přibližně šest procent celkové úmrtnosti v České republice jde na vrub problémům spojeným s alkoholem. 
• Přibližně třetina všech sebevražd v České republice se odehraje pod vlivem alkoholu.
• Nejméně deset procent všech spáchaných trestných činů se stane pod vlivem alkoholu.
• Přibližně třetina případů zneužití dětí se odehraje pod vlivem alkoholu. 
• Až šedesát procent osob se závažným duševním onemocněním má zároveň v anamnéze syndrom závislosti.
• Společenské náklady (ztráta pracovní produktivity, zdravotní dopady, poškozený majetek, vymáhání práva…) nadměrné konzumace alkoholu v České republice čítají asi 56 miliard korun ročně. To je asi 1,2 % HDP. Z toho pouze asi 700 milionů jde na prevenci (včetně snižování škod a léčby).

I přesto Česká republika nerealizuje komplexní strategii snižování užívání alkoholu tak, jak ji opakovaně doporučuje Rada vlády pro koordinaci v oblasti závislostí i další odborníci.