Online archiv

Ne vždy je ideál - otec muž a matka žena - možný. V takové situaci se nabízí otázka, zda mohou být homosexuálně orientovaní jedinci dobrými rodiči.

Vědecké experimenty ukazují, že při opakovaném sledování filmů obsahujících násilí u diváků postupně vymizí nepříjemné pocity a dění na obrazovce si začínají užívat.

Téměř tři čtvrtiny Čechů se domnívají, že reklama podporuje zbytečný konzum a je na hranicích etiky. Ještě častěji zastáváme názor, že reklama manipuluje lidmi.Skoro tři čtvrtiny Čechů souhlasily s výrokem"Reklama je často na hranicích etiky, někdy je i neetická".

Vyšetřovatelům se vyplácí akceptující, empatický a autentický přístup. Přítomnost prvků podpory při výslechu svědka či poškozeného příznivě ovlivňuje jeho ochotu vypovídat a brání vzniku sekundární újmy.

Z výzkumu vyplývá, že děti samy si přejí volit. S každým právem ovšem přichází i odpovědnost. V čem je tedy opravdový zájem dítěte? Co by si dítě vybralo, kdyby si rozumělo?Děti potřebují ochranu, oporu, pomoc, pocit životní jistoty, intimitu citových vztahů - nikoli politickou odpovědnost za vedení státu.

Nelze popřít, že se Romové od Čechů v mnoha ohledech liší, ať už je to životním stylem, hodnotovým žebříčkem nebo IQ měřeným testy inteligence. To, co je důležité pro Čechy, není důležité pro Romy, a naopak. Nezbývá než to respektovat.Romské matky milují své děti až nekriticky. Děti v rodinách nemají žádné povinnosti, mohou si všechno dovolit. Jedí, když mají hlad, vstávají, až se samy probudí, jdou spát, až se jim chce, třeba o půlnoci. Učí se tak,že pozorují své okolí.

StručněInternetové stránky Animal Behavior Society. Obsahují informace o vědeckém zkoumání chování zvířat i odkazy na další internetové zdroje z této oblasti.

StručněSociální psychologové dlouhou dobu razili názor, že postoje - ať už k naší účasti ve válce v Iráku, anebo třeba k otázce důležitosti fyzického zjevu člověka - jsou pouze výsledkem environmentálních faktorů, výchovy a kultury.Mnoho výzkumů však ukazuje, že postoje jsou dědičné a že mohou mít genetický základ. Podle řady výzkumů postoje s vysokou mírou dědičnosti (např. politické postoje) významně ovlivňují náš sociální život - např. určují, kde a ským budeme žít."Když jsem s touto prací v sedmdesátých letech minulého století začal, z definice byl postoj odpovědí stoprocentně podmíněnou individuální zkušeností,"říká Abraham Tesser, sociální psycholog zUniversity of Georgia."Dnes nikdo nepochybuje, že behaviorální systém má silnou genetickou komponentu,"dodává. Psychologové zkoumající postoje však stále uznávají, že environmentální faktory hrají při formovánípostojů důležitější roli než faktory genetické. Sklon k určitým postojům pravděpodobně vychází z osobnosti člověka, která je založena na genech ovlivňujících neurochemické děje v nervovém systému. V nedávném výzkumu, který bylpublikován v časopise Journal of Personality and Social Psychology (Vol. 80, No. 6), zkoumali američtí vědci 195 jednovaječných a 141 dvojvaječných dvojčat. Zaměřili se na jejich náboženské a politické postoje a snažili seidentifikovat genetické základy těchto postojů. Významný dědičný efekt byl zjištěn u 26 z 30 zkoumaných postojů.

Lidé, kterým jejich rodiče v dětství poskytli silnou rodičovskou podporu, bývají v dospělosti relativně zdraví. Naopak ti, kteří podobnou rodičovskou podporu v dětství nezažili, mívají častěji zdravotní problémy. Vyplývá to zvýzkumu, jehož se účastnil reprezentativní soubor Američanů a který byl zveřejněn v březnovém vydání časopisu Psychology and Aging. Výzkumy již dlouhou dobu potvrzovaly, že děti mající v rodině silnější podporu ze strany rodičůbývají zdravější než děti s nižší mírou této podpory. Benjamin A. Shaw z University of Albany se nyní pokusil zjistit, zda míra a kvalita rodičovské podpory v dětství ovlivňují zdravotní stav také v dospělosti a stáří. Výzkumuse účastnilo 2905 dospělých lidí ve věku 25-74 let. Byli dotazováni na dostupnost emocionální podpory ze strany rodičů během dětství (např. otázkami: Jak moc jste jí/mu mohla důvěřovat ve věcech, které vás trápily?, nebo Koliklásky a citu vám dával/a? apod.). Dále byly u zkoumaných osob zjišťovány jejich současné depresivní příznaky, přítomnost chronických zdravotních obtíží a míra sebevědomí. Výsledky ukázaly, že současný zdravotní i duševní stavje podmíněn nejen aktuálními psychosociálními podmínkami, ale významnou měrou také zkušenostmi z dětství, mj. emoční podporou, kterou jim poskytovali rodiče. Chybění této podpory v dětství se v dospělosti projevuje častějšímidepresivními symptomy, chronickými zdravotními problémy (jako je hypertenze, artritida, urologické obtíže apod.). Tato souvislost byla zjištěna u všech věkových skupin (až do stáří).

V roce 1998 uveřejnil uznávaný lékařský časopis Lancet práci o škodlivých účincích drog z konopí (Hall, W., Solowij, N.: Adverse effects of cannabis. Lancet, 352, 1998). Závěry této práce lze shrnout následovně:

StručněTým zahraničních odborníků prokázal, že rodiče podstatně ovlivňují to, zda budou jejich děti kouřit, pít nebo zneužívat jiné návykové látky. Jako zvláště důležité se ukázaly následující činitele: dostatečně silná vazba dítěte narodinu měřitelná časem, který tráví rodiče s dítětem; jasná a důsledně prosazovaná rodinná pravidla, přiměřený dohled a přiměřené prosazování kázně; schopnost konstruktivně řešit rodinné problémy.Zjistilo se, že dospívající ve věku 18 let, na které rodiče přiměřeně nedohlíželi, měli dvakrát častěji zkušenost s nelegálními drogami. Zkušenost s nelegálními drogami byla také častější v rodinách, kde se důsledněneprosazovala pravidla (15 % oproti 6 %). U dospívajících ve věku 15 let, s nimiž rodiče trávili málo času, byla zkušenost s nelegálními drogami třikrát častější. V rodinách, kde se nedařilo zvládat konflikty, se u dětí častějivyskytovala zkušenost s nelegálními drogami (15 % oproti 6 %).

StručněTakzvaní hypochondři bývají terčem mnoha vtipů a narážek, a to nejen v běžném životě, ale i v literatuře a ve filmech. Odborníci používají místo hypochondrie častěji pojmu"úzkost o vlastní zdraví"apod. Principyvzniku a léčby této poruchy nejsou příliš jasné. Nová výzkumná studie však ukazuje, že psychoterapie může být pro tyto pacienty účinným způsobem léčby."Většina hypochondrických lidí nikdy psychiatra nenavštíví,"uvádí hlavní autor nového výzkumu této poruchy Arthur Barsky. Tito lidé si totiž neuvědomují psychickou podstatu svého stavu. Studie se účastnilo 102 pacientů, kteří absolvovali psychoterapii, a 85, kteří podstoupili běžnoulékařskou péči. 57 % těch, kteří absolvovali šest psychoterapeutických sezení, uvádělo po roční pauze významné zlepšení kvality života a ústup příznaků. V kontrolní skupině lidí léčených běžným způsobem došlo ke zlepšení pouzeu 32 %. Výzkum byl publikován v březnu v časopise Journal of the American Medical Association.