Online archiv

František MoukaOlomouc, Votobia 2004. 157 s.Dramatické válečné události na území bývalé Jugoslávie znamenaly nejen geografické proměny na tomto území, ale především tvrdě a nekompromisně zasáhly do psychiky a životů miliónů lidí, kteří museli ve statisících opustit svédomovy, pochovat na čtvrtmiliónu svých blízkých a především dlouhodobě se vyrovnávat s hrůzami a utrpením. František Mouka zachycuje toto dramatické období formou rozhovorů s autentickými svědky těchto událostí a jakožurnalista je doplňuje svými osobními zážitky z cest do válečných krizových míst bývalé Jugoslávie. Kniha je dále doplněna o zvláštní část"Komentáře", kterou tvoří 16 komentářů, poznámek a glos na téma problematikybývalé Jugoslávie, jimiž se autor zabýval jako novinář v českých sdělovacích prostředcích. První kapitoly knihy podávají obrázek o tom, co předcházelo válečnému konfliktu na Balkáně, kde a jak se asi zrodily příčiny nenávisti atouhy po svobodě, za niž zaplatili všichni občané bývalé Jugoslávie vysokou daň v podobě války. V červnu 1989 se na Kosově poli konala slavnost k 600 letům od vítězné historické bitvy nad Turky. Toho využil předsedaKomunistické strany Srbska Slobodan Miloševič (absolvent moskevské VŠ politické a obdivovatel Stalina) a poprvé zde přednesl svůj sen o Velikém Srbsku. Média mu napomohla k šíření nacionálních vášní, které vedly o dva rokypozději k rozpoutání krvavé války. Lidé z Chorvatska, Slovinska, Bosny a Hercegoviny ze začátku věřili v Ústavou zaručenou svobodu odchodu z federativního svazku Jugoslávie. Věřili, že Srbové nezaútočí proti téměř neozbrojenémuSlovinsku a po té Chorvatsku a Bosně a Hercegovině. Představitelé demokratických západních režimů si stejně jako mnoho místních lidí mysleli, že jde o krátkodobý konflikt. Po vyhlášení samostatnosti bývalých federativníchrepublik Jugoslávie však nastalo neúspěšné jednání s Bělehradem. Dlouhodobé působení srbské štvavé mediální kampaně proti všem ostatním národům bývalé federace však vytvořilo davovou psychózu nenávisti. Velmi realisticky je vknize vylíčen pád chorvatského Vukovaru, který dokresluje autentické svědectví na smrt odsouzeného obránce Vukovaru. Člověk, který se tváří tvář setkal se smrtí a mučením na konci 20. století, je důkazem hrůz, které varují přednacionalismem. V několika příbězích a výpovědích žen-matek je ukázána velká odvaha a skryté schopnosti člověka jednat v krizových situacích, kdy volba záchrany dětí za jakoukoli cenu vedla nakonec například k útěku z obleženéhoSarajeva. Autor v knize také mapuje možnosti a motivy pomoci českých lékařů, charity a nadací ve válkou zničených oblastech, což jistě svědčí o lidském altruismu a snaze účinně pomáhat bližním. Kniha si velmi citlivě a přitomrealisticky všímá nejen válečných proměn v bývalé Jugoslávii, ale především osudů lidí, kteří touto historií prošli, jejich psychickými a fyzickými následky.

Intuitivní rodičovství označuje celou škálu případů, kdy rodiče a pečovatelé při komunikaci s kojencem modifikují své chování, aniž by si toho byli vědomi nebo tím sledovali nějaký záměr.

Půlstoletí staré experimenty patří do pokladnice psychologie. Tu a tam sfouknout prach z jejího víka ovšem neškodí. To, co nazval Solomon Asch konformitou, v sobě může skrývat prvky strachu, zmatku, vstřícnosti, solidarity,přizpůsobení, a třeba i studu za druhé.

Kvalitativní výzkum bývá kritizován pro neobjektivnost. Naopak se setkáváme s názorem, že kvantitativní výzkum byl příliš racionální a necitlivý, že slibné kvalitativní poznatky a"vhledy"se ztratily v galaxiíchčísel. Jaké jsou možnosti kvalitativních přístupů v rámci marketingového výzkumu?

Proměny se dějí v čase historickém, kulturním, sociálním, rodinném a individuálním. Mění se společenské kulisy rodiny, rodina sama i každý její člen.

Je psychowalkman technologií budoucnosti, díky níž budeme schopni lépe zvládat stres a vyřešíme své psychické potíže, nebo se jedná jen o trochu drahou relaxační pomůcku využívající naivity uživatelů?Základní funkcí AVS přístroje je navodit u uživatele stav relaxace. Je otázkou, zda ke stejnému stavu nemohou pomoci i jednodušší přístroje, poslouchání hudby nebo návštěva přírody.

Hormonální hladiny zřetelně ukazují, že se nastávající otcové na svou roli připravují. Někteří muži dokonce trpí těhotenskými nevolnostmi.Zatím nevíme, zda tatínkové, kteří se během těhotenství aktivněji zapojovali do přípravy na příchod miminka, reagují na jeho signály lépe než ostatní muži.

Výzkumy ukazují, že v rodinách je nejčastější tradiční rozdělení rolí. Dvoukariérová manželství či nesezdaná soužití však již nejsou výjimkou. Studium rodových rolí se stává stále zajímavějším.Profese má pro ženy vysokoškolačky velký význam, avšak na vrcholu žebříčku jejich hodnot je dítě.

Zdeněk Matějček 16. 8. 1922-26. 10. 2004Jak vzpomínají na jednoho z nejvýznamnějších českých psychologů profesora Zdeňka Matějčka, jeho blízcí spolupracovníci, přátelé a žáci?

Ideální hrdina filmů a knih nikdy své emoce příliš neprojevoval. Plakat nebo smát se bylo povoleno pouze ženám. A tento pohled na muže stále přetrvává. Přitom nutnost potlačovat své emoce škodí jak tělu, tak i duši člověka.Jedním z důvodů, proč muži hůře vyjadřují své emoce, je postoj okolí k jejich výchově. Mužská výchova by měla být podle všeobecného mínění tvrdší než výchova dívek. Chlapci pak ve svých emocích zůstávají uvězněni.

Polykratův komplex je tendence udělat chybu (event. potřeba sebepotrestání) ve chvíli, kdy se nám daří příliš dobře. V mytologii vysvětlováno jako strach před žárlivými bohy. Jejich obětí se stal např. Polykratos, vládce Samosu,kterému se vše dařilo. Jeho přátelé projevili obavu, že si tím rozhněvá bohy. Polykratos uposlechl jejich rad a vhodil cenný prsten do moře. Jeho oběť však nebyla přijata a vrátila se mu v břichu ulovené ryby. Polykratoszanedlouho zemřel strašlivou smrtí.Možné interpretace:1.Dokonalost je rouhání. Jung uvádí, že hinduisté stavějí chrámy tím způsobem, že poslední roh zůstane nedokončen. Nejenom bohové, ale i lidé nás mají rádi s chybami - jinak bychom je příliš konfrontovali s jejichnedostačivostí. Řada výzkumů prokázala, že největší sympatie si získávají téměř dokonalí lidé.2.Existuje rovnonáhoda. Ze zkušenosti víme, že stav, kdy vše jde dobře, dlouho netrvá. Podvědomě očekáváme zvrat. Není však jasné, odkud rána přijde. Pokud si újmu způsobíme sami, máme nad ní alespoň kontrolu.3.Malé děti se brzy naučí, že když něco provedou, jistá forma sebepotrestání povede k tomu, že jim rodiče odpustí. Přání dětí a dospělých/rodičů nebývají stejná. Pokud se dítěti dlouho daří to, o co usiluje, jepravděpodobné, že to bude v rozporu s výchovnými záměry rodičů.4.Jakýkoli stav, tedy i štěstí, můžeme pociťovat pouze tehdy, pokud známe jeho opak. Je možné, že ve chvíli, kdy se cítíme již příliš dlouho dobře, podvědomě vyhledáme stav nepohody, který tvoří pozadí jinak příjemné existence.5.V mnoha ohledech nežijeme tak, jak bychom (podle nároků superega) měli, cítíme se za to provinile a pociťujeme potřebu sebepotrestání/hledáme bolest.

StručněČeská asociace studentů psychologie je dobrovolná nezisková organizace studentů a absolventů psychologie působících na území České republiky. Prostřednictvím webových stránek se ČASP snaží zpřístupnit oblast psychologie nejenstudentům a absolventům psychologie (např. nabídkou připravovaných kongresů, sebezkušenostních výcviků), ale i širší veřejnosti.