Online archiv

Ve své praxi se psychologové čas od času dostávají do eticky sporných situací. Některé z nich, jako jsou sexuální vztahy mezi terapeuty a klienty, řeší etické kodexy, jiné musí každý psycholog vyřešit sám.Vyžadovat po klientovi jakoukoli protislužbu je neetické. A může to být i jen pomoc při manuální práci.

stručněInternetová stránka Zero to Three je určena všem zájemcům o problematiku raného vývoje dětí. Prezentace je členěna do dvou sekcí - pro rodiče (resp. laiky) a pro odborníky různých oborů. Stránky spravuje americká neziskováorganizace National Center For Infants, Toddlers and Families. Účelem stránky je podpora zdravého vývoje nejmenších dětí prostřednictvím posilování rodin, komunit a všech, kdo pracují ve prospěch dětí. Stránka obsahuje velkémnožství informací z různých oborů i odkazů na jiné zdroje.

stručněMelatonin je látka endogenního původu vznikající činností epifýzy (šišinka). Tvoří se výhradně v noci a informuje organismus o denní době. Tyto biologické hodiny tedy navozují střídání stavů bdělosti a spánku. Některé studieudávají, že přináší rovněž informace o roční sezoně. Po krátkou dobu se tvoří v průběhu dlouhých letních dnů, naopak v zimě se ho tvoří analogicky více. Melatonin podávaný před usnutím může významně zkrátit dobu usínání, stejnětak jako vylepšit kvalitu celého spánku. Tohoto účinku se snažili využít vědci u nevidomých, u nichž poruchy spánku jsou velmi často způsobeny právě absencí vnímání světla. Do studie, která byla publikována v časopise Journalof Clinical Endocrinology&Metabolism (a o níž referoval server www.medicina.cz) bylo zapojeno 12 zcela nevidomých pacientů, kteří užívali melatonin (5 mg), resp. placebo jednu hodinu před ulehnutím na lůžko. Ve srovnání splacebem působil melatonin prodloužení doby spánku, stejně jako i prodloužení fáze 2 a lehké navýšení REM fáze. Jelikož je střídání spánku a bdění také úzce spojeno s diurnálním rytmem uvolňování adrenokortikotropního hormonu(ACTH), byly sledovány plazmatické koncentrace ACTH a kortizolu. Zatímco se v placebové skupině významně nelišily plazmatické koncentrace ani jedné z těchto substancí během časné ani během pozdní části spánku, ve skupiněužívající melatonin byla signifikantně snížena hypofýzo-adrenální aktivita v časné fázi a zvýšena v pozdní fázi spánku.

Lidé, kteří rádi spí, mají nyní dobrý důvod, proč tento svůj zvyk neomezovat. Nový výzkum německých vědců publikovaný v lednovém čísle časopisu Nature totiž prokázal, že delší spánek má blahodárné účinky na kreativní myšlení.Jan Born z univerzity v německém Lübecku požádal dobrovolníky, aby transformovali řadu osmi čísel. K řešení tohoto úkolu museli aplikovat dvě jednoduchá pravidla v sérii několika kroků. Uplatněním těchto pravidel dospěli k novéřadě sedmi čísel - poslední, deváté číslo bylo řešením úlohy. Účastníkům však nebylo sděleno třetí (skryté) pravidlo. Jeho znalost znamenala, že řešení úloh bude mnohem rychlejší a snadnější. Celkem 66 osob absolvovalo tréninkv řešení úloh a poté bylo znova vyzkoušeno po osmi hodinách. Část osob strávila těchto osm hodin spánkem. 59,1 % z nich poté objevilo skryté pravidlo umožňující rychlejší řešení úloh. K podobnému vhledu dospělo ale jen 22,7 %lidí, kteří v osmihodinové přestávce nespali. Když byl podobný experiment prováděn kontinuálně, uvedené rozdíly mezi oběma skupinami (po období spánku, resp. bdění) nebyly zjištěny. To naznačuje, že spánek podporuje kreativitupouze v tom případě, že před spaním byl příslušný obsah uložen do paměti. Tento druhý experiment je také dokladem toho, že výsledky v prvním experimentu nelze interpretovat jako důsledek spánkové deprivace. Autoři studieuvádějí, že spánek je důležitý, protože restrukturalizuje paměť, pomáhá odvozovat určité poznatky a podporuje vhled. Tato zjištění podporují některé proslulé příklady kreativního myšlení. Spánek je totiž spojen s řadou slavnýchobjevů. Například nositel Nobelovy ceny Otto Loewi se údajně jednoho dne ráno probudil se zásadní myšlenkou, která potvrzovala jeho teorii o chemickém přenosu informací mezi nervovými buňkami. Také vytvoření periodické tabulkychemických prvků vděčí za svůj vznik spánku. Mendělejev k ní dospěl ve snu. Chemik Auguste Kukele zase objevil kruhovou strukturu benzenu poté, co se mu ve snu zdálo o hadovi, který se otáčí dokola za svým vlastním ocasem.

Měsíc narození podle mnoha vědců souvisí s predispozicemi člověka ke vzniku určitých onemocnění. Zprávu o tom přinesl počátkem února server společnosti ABDNews. Podle ní objevili vědci po celém světě řadu nemocí a behaviorálníchporuch, jejichž výskyt je častější u lidí narozených v určitých obdobích roku. Jedná se např. o astma, epilepsii, roztroušenou sklerózu, leukémii, dyslexii, diabetes a další. Schizofrenie se například nejčastěji vyskytuje ulidí, kteří se narodili v lednu, únoru a březnu. Poruchou spánku zvanou narkolepsie zase nejčastěji trpí lidé narození v březnu, naopak malý výskyt této poruchy byl zjištěn u lidí narozených v září. Rozdíly však nejsou nijakdramatické. Není proto třeba obávat se vzniku určitých chorob jen na základě data narození. Jaké jsou příčiny uvedených rozdílů? Většina expertů se shoduje, že rozhodující roli hraje prostředí. Například vystavení plodu v tělematky působení různých virů (např. chřipky) může hrát významnou roli."Některé infekční nemoci se vyznačují sezónními výkyvy,"říká epidemiolog Marvin J. Bittner. Příčiny těchto výkyvů nejsou vždy zcela objasněny. Uněkterých infekcí je však situace jasná - např. u infekcí přenášených hmyzem je jejich výskyt závislý na populaci daného hmyzu (a ta je ovlivňována např. počasím). Vědci se domnívají, že predispozice ke vzniku neurologických apsychických poruch (např. schizofrenie) je spojena virovým působením ve specifických fázích těhotenství, kdy se vyvíjejí příslušené mozkové struktury. Jiná možná vysvětlení souvisejí se stravou budoucí matky během těhotenství.Ta bývá v různých obdobích roku různá. Uvažuje se i o působení sezónních alergenů na děti v raném věku, např. pylu. V zimě by zase mohlo jít o nedostatek vitaminu D (pro jehož vytváření je důležité sluneční záření).

stručněV průměru každá čtvrtá dívka ve věku 16 - 19 let prožije v následujících čtyřech letech alespoň jednu epizodu deprese. Vyplývá to z nové studie kanadských vědců."Již dlouhou dobu je známo, že u žen ve věku 13 - 65 let jepřibližně dvojnásobně vyšší výskyt depresí ve srovnání s muži,"uvádí Nancy Galambos z University of Alberta, hlavní autorka studie publikované v nejnovějším vydání časopisu International Journal of Behavioral Development.Četnost depresí u adolescentek, která byla v této studii zjištěna, však byla překvapující. Výzkum monitoroval duševní zdraví 1322 lidí ve věku 12 - 19 let (648 chlapců a 674 dívek). Tato skupina byla sledována po dobu čtyř let.Ukázalo se, že 25 % dívek ve věku 16 - 19 let prožilo v tomto čtyřletém období alespoň jednu depresivní epizodu.

stručněCris Slentz z Duke University v Severní Karolině se svými kolegy potvrdil vztah mezi délkou cvičení a úbytkem tělesné váhy. Výsledky studie byly publikovány v lednovém čísle časopisu The Archives of Internal Medicine. Autořizjistili, že pouhá půlhodina mírného cvičení či chůze denně může sloužit jako účinná prevence vzniku nadváhy u lidí se sedavým způsobem života. Z 302 dobrovolníků 182 lidí splnilo vstupní kritéria (věk 40-65 let, sedavý způsobživota, nadváha a mírný až střední stupeň dyslipidemie). Tyto osoby byly rozděleny do čtyř skupin podle míry intenzity tělesného cvičení. Studie probíhala 8 měsíců a dokončilo ji 120 osob. Vědci dobrovolníkům doporučili neměnitjídelníček a pravidelně se vážit. Výsledky ukázaly, že pokles váhy pozitivně koreloval s mírou cvičení. Váha dobrovolníků ve skupině s nejvyšší zátěží klesla o 3,5 %, ve skupinách se střední zátěží klesla váha v průměru o 1 %.V kontrolní skupině necvičících byl zjištěn 1,1% nárůst hmotnosti. Rovněž procento tělesného tuku pokleslo u pacientů s nejvyšší mírou cvičení o 4,9 %, ve skupinách se střední zátěží o 2,6 % a 2,0 %. V kontrolní skupině došlo knárůstu o 0,5 %.

stručněAdiktologie je odborný časopis zaměřený na oblast prevence, léčby a výzkumu závislostí. Je mezioborovým časopisem v duchu interdisciplinární povahy celé oblasti závislostí (prolínají se zde oblasti medicíny a psychiatrie,psychologie, pedagogiky, sociální politiky a práce, sociologie, politologie, práva, kriminologie a dalších oborů). Cílem časopisu je zprostředkovávat komunikaci mezi odborníky pracujícími v této oblasti a být zdrojem moderníchpoznatků teorie i praxe. Časopis vychází od roku 2001. Kromě tištěné verze časopisu existují i internetové stránky www.adiktologie.cz, kde jsou u vybraných čísel k dispozici příspěvky ve formátu PDF.

stručněDne 25. listopadu 2003 uspořádala Rada pro popularizaci vědy AV ČR tiskovou konferenci na téma"Víra jako lék", na které bylo novinářům předloženo prof. Stanislavem Reinišem a dr. Petrem Bobem tvrzení, že mimosmyslovýpřenos a možnost léčby chorob modlitbou s největší pravděpodobností existují. Autoři také navrhli novou hypotézu, která má tyto jevy vysvětlovat. Na internetové stránce www.sisyfos.cz/dokument/telepat.htm jsou k dispozicimateriály obou autorů i kritická vyjádření lékaře prof. Jiřího Heřta a fyziologa dr. Jana Bureše.

stručněSpolečnost pro návykové nemoci ČLS JEP a občanské sdružení SANANIM vyhlašují soutěž o Cenu Jaroslava Skály 2004. O cenu se mohou ucházet autoři inovativních přístupů, článků, přednášek, publikací a výzkumů v oblasti prevence aléčby drogových závislostí. Vítěz ceny obdrží certifikát a finanční ohodnocení ve výši 10 000 Kč od České spořitelny, a.s., která je generálním sponzorem Ceny Jaroslava Skály. Podmínky soutěže: (1) písemný materiál (min. 20stran textu) v 5 kopiích; (2) profesní CV; (3) přihláška do soutěže; (4) doporučení od odborníka v oblasti AT. Materiály zasílejte na adresu: Drogové informační centrum SANANIM, Novovysočanská 604 A, 190 00 Praha 9. Kontaktníosoba: Eva Křížová, tel.: 284 825 817, E-mail: cenajs@sananim.cz. Termín přijímání přihlášek do soutěže: 1. 3. 2004. Práce budou hodnoceny odbornou komisí Společnosti pro návykové nemoci a cena bude vyhlášena na IX. celostátníkonferenci Společnosti pro návykové nemoci a 43. celostátní konferenci AT 24.-28. 5. 2004 ve Vojenské zotavovně Měřín.Bližší informace: www.sananim.cz.

Vysoké dávky alkoholu mohou poškozovat kognitivní (poznávací) funkce. Až do nedávna bylo ale jen málo známo o účinku středních dávek alkoholu u osob, které nejsou na alkoholu závislé. Weissenborn a Duka (2003) podali 95 sociálněadaptovaným osobám alkohol v dávce 0,8 g na kg tělesné hmotnosti nebo placebo. Alkohol zhoršil u těchto osob schopnost plánovat i prostorovou orientaci. Paměť byla zhoršena i v kocovině, a to více, než by odpovídalo pouzesnížení bdělosti. Uvedené se týká bezprostředních a krátkodobých poruch paměti. Alkohol však působí i těžké a dlouhodobé poruchy paměti a poznávacích funkcí. Parsons (1998) popisuje postižení kognitivních funkcí už o osob,které pijí týdně více než 21 standardních sklenic týdně (standardní sklenice odpovídá přibližně"malému pivu"nebo"malému panáku"). Tento autor hovoří o kontinuu od mírných poškození mozku u sociálněadaptovaných pijáků alkoholu až k těžkým poruchám u neléčených závislých. Kang a Gastfriend (2003) uvádějí, že okénka (mezery v paměti po požití alkoholu) nastávají často v důsledku rychlého zvýšení hladiny alkoholu v krvi amnohdy jsou předzvěstí rozvoje závislosti. Jiná nedávná práce popisuje zhoršení paměti, zejména ve složce výbavnosti, u osob, které prodělávaly odvykací stav po alkoholu. Moderní zobrazovací metody prokázaly u těžkých pijákůalkoholu úbytek mozkové tkáně - zejména v oblasti kůry čelního laloku, která souvisí s vyššími duševními funkcemi, a mozečku, který je důležitý pro rovnováhu a patrně i pro některé aspekty učení. Příznivou informací je to, že uabstinujících osob s takto poškozeným mozkem dochází k reorganizaci mozkových buněk a k zvětšování objemu mozkové tkáně. Tomu odpovídá postupné zlepšování paměti, prostorové orientace i pozornosti v průběhu několika měsíců ažjednoho roku. Výše uvedené skutečnosti jsou pro situaci v České republice významné s ohledem na zdejší vysokou spotřebu alkoholu. Csémy (2004) zjistil, že u šestnáctiletých středoškoláků došlo v posledním měsíci před šetřenímtřikrát a vícekrát častěji k opilosti u celých 13,5 % dotazovaných. Alkohol se u nás navíc často kombinuje s konopím, u něhož dochází také ke krátkodobým poruchám paměti. U těžkých kuřáků konopí nelze vyloučit ani dlouhodobápoškození. K dalším u nás dosti zneužívaným látkám, které mohou poškodit paměť a kognitivní funkce, patří benzodiazepiny a těkavé látky. Zmiňované poruchy paměti a kognitivních funkcí u dospívajících zhoršují školní prospěch akomplikují vzdělávání, u dospělých pak zhoršují pracovní výkonnost. Vztah mezi průměrným školním prospěchem a indikátory nadměrného konzumu alkoholu u šestnáctiletých středoškoláků (N = 3172) ukazuje tabulka. Mezi školníúspěšností (měřenou průměrným školním prospěchem) a nadměrným konzumem alkoholu je statisticky významný vztah, který lze interpretovat tak, že mezi studenty s horším prospěchem je vyšší výskyt nadměrného konzumu alkoholu. Vztahplatí pro celý soubor, ale také pro obě pohlaví zvlášť. S ohledem na metodu výzkumu nelze zjištěnou asociaci interpretovat pouze kauzálně. Výsledek je však ve shodě s pracemi, které upozorňují, že alkohol zhoršuje poznávacíschopnosti a studijní výkonnost.

To říká Vendula Kodetová, dramaturgyně Bohnické divadelní společnosti.