Online archiv

Osvojení dětí homosexuálními páry je sice v parlamentu momentálně u ledu, ale ještě dlouho bude rozdělovat laickou a odbornou veřejnost. Přitom trochu zbytečně. Drtivá většina homosexuálů totiž o nic podobného nestojí.

Nadměrné pití alkoholu nebo braní drog bývá pro nejbližší okolí zdrojem stresu a někdy i zoufalství. A protože zoufalí lidé dělají zoufalé věci, může se už tak špatná situace dále zbytečně zhoršovat.

Dobrý den, mám starost o svého vnuka Milánka. Byly mu minulý měsíc čtyři roky a podle mě se nevyvíjí tak, jak by měl.

Je to jen papír. Jenže z nějakého důvodu kvůli tomu papíru žijeme déle, žijeme spokojeněji, více vyděláváme a vytváříme lepší prostředí pro výchovu dětí. A taky je to pojistka pro situace, které v životě mohou občas nastat. Ten papír oceníme třeba v okamžiku rozvodu. Anebo v okamžiku smrti manžela či manželky. Mluvíme o manželství.

Jste stále single? Rozpadlo se vám po mnoha letech manželství a vy chcete začít znovu? Nebo potřebujete (již poněkolikáté) nahradit „starého“ partnera novým? Na internetových seznamkách vás láká nepřeberné množství atraktivních tváří a zajímavých profilů. Vypadá to tak jednoduše a lákavě – váš vysněný protějšek už na vás čeká online, stačí jen pár kliknutí… Je ale realita skutečně tak růžová?

Když se rozpadá více než polovina manželství, mohlo by to někoho svádět k myšlenkám, že v podstatě o nic nejde. Je to přece něco normálního. Jenže to je jako říct, že když ve středověku řádily morové epidemie, bylo v podstatě normální trpět morem. Rozvod je z pohledu dítěte vysoce traumatizujícím zážitkem! Dokáží-li se rodiče rozvést kultivovaně, velmi tím svému dítěti pomohou. Ne vždy se to podaří a takoví rodiče se pak stávají trochu horkým bramborem, který si předávají soudy, pracovníci OSPOD-ů, psychologové a další všemožné instituce. A pokračující traumatizace dětí jako by nebrala konce.

Představa muže jako oběti domácího násilí je stále pro mnohé nepředstavitelná. Je přece silnější, mužnější, tvrdší, má práci, peníze, prostředky k životu… Je to prostě chlap. Tak jaké týrání? Ale co když je to v některých případech obráceně?

Vyrovnávání se s rozchodem probíhá ve čtyřech fázích. Navazují jedna na druhou a každá trvá delší dobu – od optimistické varianty pouhých několika dní přes běžné týdny až po měsíce či roky.

Naše zkušenosti, které jsme si odnesli z předcházejících partnerských vztahů, se do nás samozřejmě vepsaly a více nebo méně ovlivňují naše vztahy současné a budoucí. Často daleko víc a zásadněji, než jsme si ochotni vůbec připustit.

Naše zkušenosti, které jsme si odnesli z předcházejících partnerských vztahů, se do nás samozřejmě vepsaly a více nebo méně ovlivňují naše vztahy současné a budoucí. Často daleko víc a zásadněji, než jsme si ochotni vůbec připustit.

V jejich blízkosti se cítíte za chvilku jako bez života. Ještě před chvílí jste byli docela optimističtí, ale po rozhovoru s někým takovým máte pocit, že svět je dost hrozné místo k životu. Jak poznáme energetického upíra ve svém okolí?

Jak by měl vypadat protějšek citlivých lidí? Je lepší najít si stejného blázna, co slyší mluvit stromy? Nebo raději někoho drsnějšího, aby se síly vyrovnaly? A vůbec, jak poznáme, že je to „ten pravý“? Toho pravého najdeme, až když jej přestaneme hledat. My si jej musíme totiž vytvořit.