Online archiv

Malá typologie prarodičů Dovolila vám babička s dědou skákat do louží, nebo do nich dokonce skákali s vámi? Jiný si pamatuje spíš přísnou babičku, která ho zkoušela ze slovíček, nebo prarodiče, od nichž nejčastěji slyšel: Neběhej, nebo upadneš! A umíte si vůbec představit sebe v této roli?

11. díl Seriál o tom, co všechno potřebujeme umět, abychom dokázali být v partnerství šťastní. Jak mám poznat tu pravou, když seznamování je pořád dokola to samé? Prvního půl roku je to jako filmový trailer, jednoduše sestřih „the best of“ - je upravená, usměvavá, směje se mým vtipům a navíc vaří a peče. A pak je z ní najednou protivná a vyčítavá holka v teplácích…

V centru odborného zájmu psycholožky Simony Horákové Hoskovcové je výzkum psychické odolnosti dětí. A protože v předvánočním čase v souvislosti s dětmi nejčastěji myslíme na hračky, stočilo se naše povídání na situace, kdy se rodičovské výchovné snahy dostávají do střetu s dětským přáním.

Asociace manželských a rodinných poradců (AMRP) letos oslavila 25. výročí založení. Při této příležitosti jsme požádali současnou prezidentku i dva její předchůdce o stručnou sondu do problémů partnerského soužití v Česku. Jak se za 25 let změnily problémy, s nimiž za manželskými a partnerskými poradci klienti chodí?

Co se vám vybaví, když se řekne „feministky“? Zástup hlasitých žen, které se dožadují něčeho, co bylo relevantní před sto lety? Nevyrovnané osobnosti, kterým nic není dobré a všechny si nakonec znepřátelí, kromě sebe navzájem?

Černá, nebo bílá. Všechno, nebo nic. Milují, nebo nenávidí. To jsou lidé s hraniční poruchou osobnosti. Touží po lásce, ale neumějí s ní zacházet. Jsou vůbec schopni fungovat v trvalém vztahu?

Neurofeedback: fakta versus mýty 3. část V následujících případech využití neurobeedbacku buď chybí dostatek výzkumů, nebo se jejich závěry rozcházejí.

Hana Lišáková je jako soudkyně Okresního soudu Praha-východ tím, v jehož pravomoci je ukončit manželství. Jak vidí situaci kolem rozvodů ze svého pohledu?

Ženy vydělávají méně než muži, v Česku dokonce o víc než pětinu, což nás řadí na třetí nejhorší místo v EU. Především kvůli tomu jsou na tom rozvedené ženy hůř než vdané. V manželství totiž mohou profi tovat z dělby práce, kdy muž víc vydělává, žena víc pečuje o rodinu a o společné příjmy se dělí napůl. Alespoň tak se to jeví z pohledu matematiky a statistiky. „Jak vypadá sdílení příjmů v konkrétních rodinách, to samozřejmě nikdo neví. Ptal jsem se několika kamarádů, u každého to funguje trochu odlišně. Ale jiná data k dispozici nejsou,“ usmívá se Jiří Šatava z Národohospodářského ústavu, hlavní řešitel nedávné Analýzy ekonomických dopadů rozvodu na oba manžele. Rozvedené ženy jsou celkově více ekonomicky aktivní než vdané (pravděpodobně proto, že musejí zvládnout „vydělávat“ i „pečovat“), zároveň však mají vyšší míru nezaměstnanosti, což si odborníci vysvětlují například tím, že ve skupině žen, které mají horší uplatnění na trhu práce (s ohledem na věk, vzdělání, kvalifi kaci či region), jsou ty vdané častěji v domácnosti, zatímco rozvedené skončí na úřadě práce. Rozvodem prý žena kvůli ztrátě sdílení přichází o 2035 % příjmů. Nejvíce jsou rozdíly vidět na úrovni domácností vedených rozvedeným člověkem. Příjmy na hlavu jsou u domácností rozvedených nižší než u domácností manželů, jde-li navíc o domácnost vedenou rozvedenou ženou (ať žije sama, s dětmi nebo s rodiči), jsou příjmy na hlavu i schopnost vyjít s nimi nejnižší ze všech. „Tady se efekt sdílení prokazuje,“ konstatuje Jiří Šatava.

Statistiky už pár let uvádějí alarmující údaj o rozpadech manželství - rozvádí se jich takřka polovina. Přesto si podle výzkumů manželství stále velmi ceníme a odborníci tvrdí, že dokonce víc než dřív. Kde se ten paradox bere a jak mění rozvody naše životní strategie?