Online archiv

Kategorie: ŽIVOTNÍ STYL

Seznamte se: Pan Karel Lucemburský

5/2016
Jaký člověk vlastně byl náš „otec vlasti“? Jaký by měl psychologický profil? Odpověď je obtížná nejen proto, že nemůžeme nikoho, kdo ho opravdu znal, vyzpovídat, ale především kvůli tomu, že mentalita středověkého člověka se propastně liší od té naší…

Jak se žije gigolům?

Lenka Kašparová, 5/2016
Gigolo. Tak to říkali. Gigolo, společník, žádná ku..a, to říkali. Geisha mezi muži. Silná, krásná, inteligentní a ohleduplná. A také dobře zajištěná. Takovou práci mi nabízeli. Čistou a perfektně zorganizovanou.

Z historie líbání

Jan Lukavec, 5/2016
Téma líbání není jen doménou romantických autorů. I ti seriózní se snaží vypátrat dávný původ polibku a řeší otázku, zdali jde o jev kulturně omezený, či univerzální a nakolik souvisí s romantickou láskou.

Anketa

5/2016
Je u nás ohrožena svoboda slova? Před čím bychom ji měli chránit?

Matky a dcery: Nikdy nevyhovíš!

Daniela Kramulová, Zuzana Daňková, 5/2016
Vztah matky s dcerou je sice právem považován za zásadní, přesto je mu v odborné literatuře věnováno podstatně méně pozornosti než jiným vztahům v rodině. I psychoanalýzu dlouho zajímal především vztah matek se syny a oidipovský komplex. Přesto jsou dcery vzájemným vztahem s matkou ovlivněné v mnohem větší míře, než je na první pohled zřejmé.

Humanitní obory by o sobě měly dávat víc vědět

Daniela Kramulová, 4/2016
Tomáš Zima je lékař, biochemik, přednosta Ústavu lékařské chemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty UK. Třetí rok stojí v čele naší nejvýznamnější vzdělávací instituce, Univerzity Karlovy. Je jejím pětistým osmým rektorem v pořadí.

Breathariáni: Nebezpečná víra v život bez jídla

Kristina Březinová, 4/2016
„Je někdo již skutečně dlouhodobě na práně?“ ptá se v online diskuzní skupině stoupenkyně hnutí breathariánství. Sami breathariáni intenzivně hledají ve svých řadách někoho, kdo by naplnil vizi jejich guru Jasmuheen o upuštění od hmotné stravy a žití z nehmotných světelných zdrojů…

Kam s informačními odpady v našem mozku?

4/2016
Dbáme na třídění, recyklaci i ekologickou likvidaci nejrůznějších odpadů. Ale s informačním odpadem, který se ukládá v našem mozku, si zatím nevíme rady…

Kinder management a šedá zóna padesátníků

Lenka Králová, 4/2016
Byl rok 1990 a televizní moderátor oznamoval výsledky voleb. Pohled na nový vládní kabinet České a Slovenské federativní republiky mě rozradostnil. Vlnitá kštice Valtra Komárka a Petra Pitharta, hejskovská patka Jiřího Dienstbiera i technokratická pěšinka Václava Klause a Petra Millera pro mě znamenala vstup do nové a lepší éry. Vláda mojí země měla vlasy!

Papua Nová Guinea: Mezi dobou kamennou a Facebookem

Tereza Regnerová, 4/2016
Ostrovní stát v jižním Pacifiku je jednou z nejméně prozkoumaných zemí světa. Papua Nová Guinea s šesti miliony obyvateli, hovořícími až 850 jazyky, je téměř šestkrát větší než Česká republika. Do druhé světové války byly v této zemi tajemných pralesů, korálových útesů a vysokých hor až na výjimky používány převážně kamenné nástroje a kanibalismus tu byl na denním pořádku ještě před padesáti lety.

Když méně je více

Pavla Koucká, 4/2016
Filipovi je sedm a jeho máma za mnou přišla s tím, že by potřebovala nějakou radu na jeho „záseky“. Dozvídám se, že Filip je hodný, šikovný, inteligentní kluk, ale čas od času - a poslední dobou vlastně docela často - se najednou „sekne“, že něco prostě nechce.

Hepnarová: Akt seberealizace

Lenka Králová, 4/2016
Je poledne 10. července roku 1973. Prahou projíždí těžký nákladní automobil. Krouží městem a znovu a znovu se vrací do ulice Obránců míru. Čeká, až bude u zastávky tramvaje postávat hodně lidí. Pak do nich v plné rychlosti najede. Za volantem sedí dvaadvacetiletá řidička, která ráno vhodila do poštovní schránky dopis. Stálo v něm: „Já, Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality, odsuzuji vás k trestu smrti přejetím a prohlašuji, že za můj život je x lidí málo.“