Tomáš Zima je lékař, biochemik, přednosta Ústavu lékařské chemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty UK. Třetí rok stojí v čele naší nejvýznamnější vzdělávací instituce, Univerzity Karlovy. Je jejím pětistým osmým rektorem v pořadí.
* Letos slavíme 700. výroční narození zakladatele naší nejstarší univerzity. Jak by se podle vás její dnešní podoba Karlu IV. líbila?
Císař Karel IV. univerzitu zakládal proto, aby pozvedl vzdělanost v českých zemích. Založil ji jako národní instituci s mezinárodním přesahem - kdo byl mistr na univerzitě, mohl svobodně učit i na jiných, zahraničních univerzitách. K této myšlence se nyní opět vracíme. Doufám, že by návrat Univerzity Karlovy do kolébky mezinárodních prestižních vzdělávacích institucí a probíhající komunikace se zahraničím jejího zakladatele potěšily. V současné době jsme v Evropě pátou univerzitou, která přijímá nejvíce studentů ze zahraničí v rámci programu Erasmus, a také je velkou devízou, že naši studenti mají velké možnosti studovat v zahraničí a cestovat. To, co nás nyní trápí a co by možná trápilo i Karla IV., jsou finanční podmínky, jež nejsou důstojné vysokého školství v České republice. Politici často deklarují, jak bude nastaveno financování vysokého školství, ale slova se rozcházejí s činy. Myslím si, že z toho by byl Karel IV. s největší pravděpodobností zklamán. Jeho vizí byla univerzita svou úrovní srovnatelná s nejprestižnějšími univerzitami té doby v Oxfordu, v Cambridgi, na Sorbonně. I když se naše univerzita snaží dobýt mety nejvyšší, je bohužel mezi ostatním vzdělávacími institucemi ve světě mezi 200. a 300. místem. Abychom mohli být v té první světové stovce nebo padesátce, muselo by financování vysokého školství vypadat úplně - troufám si říci až dramaticky - jinak. Ale samozřejmě i v této oblasti jde opět o finanční ohodnocení. Jestliže na studenta český stát dává v letošním roce i v minulých letech méně než v roce 2008, a to nehovořím o inflaci, něco to určitě signalizuje. Mzdy na vysokých školách v České republice po mnoho let nerostou. Podíl HDP, které většina zemí do vysokého školství dává, se u nás pohybuje kolem 1 %. Mezi rokem 2015-2016 došlo k poklesu z 0,52 na 0,44 podílu HDP. Možná by měl Karel IV. ale radost z toho, že jsme se v novém žebříčku, který měří vliv univerzit podle toho, jakým způsobem je o nich referováno na Wikipedii, umístili na 34. místě na světě.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.