Online archiv

Je to paradox. Žijeme v kultuře, která oslavuje individualitu a nezávislost, a přesto jsme my lidé mimořádně společenské bytosti. Kveteme v dobré společnosti, a v izolaci chřadneme. Naše partnerské vztahy pak více než cokoliv jiného formují a definují naše životy.

„Nejsem vědec, ale praktik,“ upřesňuje hned na začátek Gabriela Šivicová z pražského krizového centra RIAPS. Probírali jsme fenomén, který je v těchto měsících velmi aktuální – sebevraždy. Jaký je klinický pohled na tento zásadní čin?

Mezi patnácti a třiceti lety se toho v životě děje opravdu hodně. Dospíváme, ukončíme školu, nastartujeme kariéru a založíme rodinu. Ale taky nejvíc riskujeme a máme největší šanci se zabít. Anebo skončit jako doživotní budižkničemu. Je to období mladší dospělosti. V evoluční minulosti touto dobou chodili kluci do války, proto mladší dospělosti pro názornost říkejme „válečnické období“.

Záběry zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga „grilovaného“ čtyři hodiny před kongresem Spojených států symbolizují konec „éry nevinnosti“ sociálních sítí. Zuckerberga – vizionáře nové doby – nahradil Zuckerberg kajícník, který vysvětloval, jak je možné, že se specializovaná firma dostala k datům 87 milionů uživatelů nejpopulárnější sociální sítě na světě. A po celém světě se lidé znovu ptají, zda užíváním sociálních sítí více neztrácí, než získávají.

Milan Studnička je bývalým olympionikem. V roce 2002 reprezentoval Českou republiku v Salt Lake City jako bobista. Závodně se věnoval i basketbalu a americkému fotbalu. Po skončení sportovní kariéry se věnuje psychologii. Poskytuje poradenství nejen sportovcům a trenérům. A v souvislosti s kauzou Gabriely Koukalové, která po tlaku trenéra propadla anorexii, tvrdí, že by si měli rodiče dobře rozmyslet, než vrhnou svou dcerku na dráhu vrcholového sportu.

Rádi si dopřejete šálek horkého čaje? Jistě, obzvlášť v chladnějších měsících se jedná o velmi příjemnou záležitost. Ovšem pozor, i něco tak zdánlivě neškodného jako čaj může mít negativní zdravotní dopady.

Před dvěma lety nebavilo skupinu studentů Masarykovy univerzity dívat se, jak se chytré mozky plní hloupými (dez)informacemi. Založili proto skupinu Zvol si info a sepsali Surfařova průvodce po internetu, který čtenářům poslouží jako jednoduchý návod, jak se ve světě médií nenechat vodit za nos a nevěřit koninám. S Průvodcem vyrazili na sérii přednášek na středních školách po celém Česku a Slovensku. A plodem této práce je i kniha Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!

Byl to svého času hit – sdílené kanceláře alias open space. Měly přinést efektivní využití prostoru, sdílení informací mezi zaměstnanci a posílení týmového ducha. Místo toho přivedly hezkých pár zaměstnanců do deprese a poslední výzkumy ukazují, že vedou ke snížení pracovní výkonnosti. Sdíleným kancelářím pomalu, ale jistě zvoní hrana, ale řada manažerů velkých společností si je pořád hýčká.

V mozku nenajdeme dva neurony se stejnou dědičnou informací. Významnou roli přitom sehrávají skákající geny čili transpozony. Jejich aktivita je silně ovlivněna péčí matky o potomky. Revolučním způsobem se změnil i náš náhled na možnosti obnovy dospělého mozku.

Znáte to. Pohledů na výchovu dětí a mládeže je spousta, a ještě větší je množství publikací, které přicházejí s různými pohledy na výchovu dětí od raného věku až po školní věk. Jak vlastně přistoupit ke všem těm doporučením? Kolikrát jsou naprosto protichůdná. Mnoho rodičů přivádí takováto situace do nelehké volby – totiž jakou cestu zvolit, aby jejich dítě prospívalo, bylo úspěšné ve školním kolektivu, dokázalo se za sebe postavit a vykazovalo výborné výsledky napříč předmětovým spektrem základní školy a nadále vršilo úspěch za úspěchem.

Možná si to neuvědomujeme, ale známe je všichni. S narcistními muži není lehké pořízení, přesto s nimi musí vycházet většina z nás. Jaká úskalí na nás čekají? Jak takového člověka poznáme? A kde jsou kořeny jejich chování? Neurovědec Raphael M. Bonelli ve své nové knize přehledně a na základě poznatků z vlastní praxe rozebírá tuto poruchu, jež je v posledních dekádách nečekaně rozšířená. Přečtěte si ukázku popisující jeden z nejvýraznějších projevů narcismu – absenci empatie, která ničí všechny v okolí…

Osamění bolí. Samota a vyčlenění ze sociální skupiny vyvolává v mozku stejnou reakci jako fyzická bolest. A v dnešní době zažíváme epidemii osamění. V USA přiznává čtyřicet procent lidí, že se cítí být sami. V osmdesátých létech to byla polovina…