Pěstujte svůj růst

V následujícím článku se podíváme na možnost využívání techniky, kterou můžeme uplatnit nejen ve svůj prospěch, ale i směrem k žákům. 

Autorem této metodiky osobního rozvoje je John Whitmore. Původně automobilový závodník, který se následně věnoval oblasti poradenství, je považován za jednoho ze zakladatelů koučování. Jeho technika nám může pomoci při osobním růstu a rozvoji – individuálním i skupinovém. 

Postup nese název GROW, což znamená „růst“. Název je odvozen z počátečních písmen jednotlivých částí postupu – cíl (Goal), realita (Reality), možnosti/překážky (Options/Obstacles) a cesta vpřed (What, When, Who, Will). 

Jak tedy správně postupovat, chceme-li růst?

1/ Stanovení cíle

Velmi důležité je správné stanovení cíle. Thomas Carlyle trefně vystihl, že „člověk bez cíle je jako loď bez kormidla“. Tím nejzákladnějším je uvědomit si, čeho chce člověk dosáhnout. Zamyslete se tedy, co by mělo být vaším cílem, popřípadě pokud tuto metodu chcete využít v rámci rozvoje svého žáka či dítěte, zamyslete se nad touto otázkou společně. 

Existuje několik přístupů, jak správně stanovit cíl. V krátkosti si přiblížíme metodiku SMART (chytrý/bystrý). Správně stanovený cíl by měl být jednoznačný, ideálně měřitelný z hlediska konkrétních kvantifikovaných výstupů, akceptovatelný, realistický a časově měřitelný. 

Pokud vztáhneme tento postup na určení cíle konkrétnímu žákovi, můžeme s ním stanovit cíl například v podobě zlepšení známky z českého jazyka o jeden stupeň do konce školního roku. Popis cíle je jednoznačný. Záměr je měřitelný, protože víme, že má dojít ke zlepšení známky o jeden stupeň. Časový rámec je stanovený do konce školního roku. Důležité je při určování cíle společně vyhodnotit, zda je cíl reálný a akceptovatelný – jestli žák o lepší známku skutečně stojí, zda je v jeho silách atd. 

V rámci sebekoučování je možné si stanovit jakýkoliv cíl i z nepracovní oblasti. Vyjdeme-li například z akce Hubnu v dubnu, může být chytře stanoveným cílem – snížím svou hmotnost o 4 kg za 4 týdny. Cíl je jasně a srozumitelně specifikován. S trochou nadsázky můžeme na ulici zastavit kolemjdoucího a seznámit ho s naším plánem. Pokud je pro nezasvěceného cíl srozumitelný na „první dobrou“, bez jakéhokoliv dovysvětlování, je cíl specifikován správně. Samozřejmě kvůli tomu nemusíme zastavovat chodce, pokud tedy zrovna nemáme stanovený cíl trénovat extrovertní vystupování.