Už je to za námi?

Ohlédnutí za pandemií a jejími následky na těle i na duši. Už jsme z nejhoršího venku? Anebo s námi bude covid řadu dalších let, případně nastálo?

V roce 2019 jsme zažili celosvětový šok. Objevila se virová pandemie svým rozsahem sto let nevídaná. Poslední podobná situace nastala při epidemii španělské chřipky, která probíhala krátce po skončení první světové války v letech 1918–1920 a zahubila přibližně sto milionů lidí. 


Metly lidstva

Dřívější středověké metly lidstva – epidemie moru, cholery a tuberkulózy – kosily populaci ze stejných důvodů jako současná viróza. Nebyla známa příčina, tedy ani prevence a léčba. Tyto epidemie provázela stejná hrůza mezi občany, ale také tatáž snaha v řadách lékařů a vědců nalézt řešení. Dokud nebyla odstraněna příčina šíření (nečistota vody, ovzduší), přenašeč (u moru blechy hlodavců) a léčba (antibiotika), epidemie se neúprosně vracely. Stejně jako ve středověku a před sto lety vynořují se i teď nesmyslné konspirační teorie, kdo za to může, i nesmyslné extrémy na obou stranách – buď přehánění, nebo bagatelizace. 

Podobné je to i s následky pandemie. U dospělých v současné době vzrůstá výskyt úzkostných poruch a nutkavého i sebepoškozujícího jednání trojnásobně, v dětské populaci dokonce desetinásobně. Pandemie ovlivňuje nejen psychiku lidí, ale i jejich výhled do budoucna, mění hospodaření států a názory na budoucnost. Sociologové upozorňují na vzestup individuální i skupinové agrese, extremismu a populismu. Vědci varují, že situace se může opakovat další léta, protože mají zkušenosti s předchozími epidemiemi působenými coronaviry typu MERS a SARS1.


Dlouhý covid

Současný covid 19 mutuje a jednotlivé pandemické vlny působí různé varianty coronaviru SARS Cov 2. Původně se tyto nové varianty jmenovaly podle zemí, kde byly nejprve zachyceny – britská, jihoafrická, brazilská, nyní indická varianta. Každá z nich vykazovala lehce odlišné projevy a jinou rychlost šíření i závažnost. Kdo si to má všechno pamatovat? Pomyslí si laik i vědec. Nuže, nyní mají varianty už značení podle písmen řecké abecedy – indická je delta. 

To by nás mělo upozornit, že pravdu mají zřejmě ti, kdo varují, že virus tady s námi bude řadu dalších let nebo možná nastálo. Podobně jako třeba chřipka, na niž jsme se jako druh adaptovali a kterou jsme už za těch sto let promořeni – slyšíte v tom slově onen středověký mor? Virus v populaci přetrvává proto, že bystře mutuje, aby našel citlivého hostitele a mohl se paraziticky šířit dál. Tím, jak rychle byly nalezeny vakcíny i jak rychle se původní varianty šířily, tak rychle se objevují nové a nové vlny.

Řada lidí covid 19 už prodělala, a to v různé intenzitě příznaků. Řada lidí je očkována různými typy vakcín. Jsme tedy chránění? Může mít prodělaná choroba následky? A co vakcinace? A jsme chráněni před ostatními mutacemi tohoto viru a na jak dlouho? To jsou otázky, které vědci na celém světě stále ještě zkoumají. Tak zvaný long covid (dlouhý covid) je soubor stavů a příznaků, které přetrvávají po akutním onemocnění déle než měsíc, ale také klidně i půl roku – a postihují ty, kdo prodělali příznakovou formu infekce virem SARS Cov 2. A víc ty, kdo měli závažnější příznaky, byli dlouho na ventilátoru, ale také lidi s nadváhou, starší a kupodivu víc ženy. Důvody zatím neznáme. 


Placená zóna

Kateřina Cajthamlová