Když se z dívky stává žena…

Všichni a všechny, kdo jsme chodili na základní školu, si to pamatujeme. Nejdřív byli kluci a holky skoro stejně velcí a moc se od sebe fyzicky nelišili. To trvalo tak do čtvrté třídy. Pak postupně holčičky začaly přerůstat své klukovské spolužáky a pomalu se z nich stávaly dospívající dívenky, které si šuškaly o tom, že „to“ dostaly, a začaly se jim zakulacovat boky a růst prsa.

Dívčí puberta se na těle holčičky totiž začíná projevovat o čtyři až pět let dříve takzvaným exponenciálním růstem (o 6–8 centimetrů za rok proti dřívějším 3–4 centimetrům ročně), změnou rozložení tuku na dívčím těle a menstruačním cyklem. 


Pozor na diety

Čas, kdy se u dívky dostaví první menstruační krvácení, určuje jednak genetika, ale také psychická a fyzická zátěž dívky a množství konzumované stravy i její složení. Před každou fází zrychleného růstu je ale v dětství typické období oblosti a mění se i potřeba živin a energie i potřeba odpočinku. V tom může být v dnešní době velký problém. 

Na to, aby dívenka začala mezi jedenáctým a dvanáctým rokem menstruovat, je třeba, aby měla kromě dělohy v pořádku funkci podvěsku mozkového, vaječníků a štítné žlázy, ale také aby dostatečně jedla. A tím myslím, aby jedla ve věku 11 až 15 let asi o čtvrtinu víc než její maminka, tedy kolem 10 000 kilojoulů, dostatek tuků i cholesterolu (pohlavní hormony jsou na bázi této látky), ale také sacharidů, bílkovin, vitaminů a stopových prvků i dostatek železa. 

Módní a alternativní dietní směry jako makrobiotika, veganství nebo různé typy laických preventivních diet nasazených příbuznými ve snaze „ať dívka nevypadá jako její maminka“, může vést k tomu, že se poškodí jemná hormonální regulace a cyklus se zpozdí či nastartuje až o řadu let později, než je fyziologicky přirozené.


Sportovkyně v ohrožení

Ohroženy zpožděním startu menstruačního cyklu jsou jednak dívky z rodin, kde se vyskytla u ženských příbuzných obezita nebo porucha příjmu potravy. V obou případech je dívka ohrožena tím, že jí budou kráceny porce, laicky ordinována nízkokalorická, odtučněná strava, nadbytek zeleniny na úkor ovoce a příloh i pečiva a další nesmyslné režimy. Dále jsou ohroženy mladé sportovkyně, zejména dívky v aerobních sportech, které jsou velice energeticky náročné – plavání, běh, cyklistika, dívčí fotbal či rychlobruslení. Nebo tam, kde je tlak na subtilní postavu – gymnastika, aerobic, dostihový sport, golf či balet. Někteří trenéři dívky obviňují, že v období dětské oblosti před pubertou „ztloustly“, sledují jejich hmotnost a doporučují omezení tuku a sacharidů nebo kalorií pod hodnoty vhodné pro sportující dívky ve fázi hormonální změny. 

To vše často způsobí jednak stres z vyřazení ze sportovního týmu, nejistotu a pocity viny z „přejídání“ na psychické úrovni, ale také zvýšenou únavu, pokles výkonnosti nebo její cyklické výkyvy podle fází menstruačního cyklu na fyzické úrovni. V horším případě pak hrozí i poruchy příjmu potravy – a vynechání nástupu menstruace. 

Mladé sportovkyně, jimž se toto přihodilo, pak mají chlapeckou postavu se širšími rameny a útlou pánví a dozvíme se od nich, že začaly menstruovat, až když se zastavil jejich růst a gynekolog jim nasadil ženské pohlavní hormony. V dospělosti pak jsou ohroženy horší plodností nebo odsouzeny k porodu císařským řezem. 


Placená zóna

Kateřina Cajthamlová