Když češtinář učí zeměpis

Jakou máte zkušenost s výukou předmětů bez příslušné aprobace? Je to rozšířený jev? Na jaké předměty nejvíce chybí aprobovaní učitelé?

Když sháníme v Praze nové pedagogy, je kvalifikovaných učitelů jak šafránu. Do školy přicházejí učitelé se středoškolským vzděláním nebo s jiným než pedagogickým vzděláním bakalářské či magisterské úrovně. Se všemi velmi intenzivně pracujeme, mají své mentory i uvádějící učitele. Většinou učí stylem, kterým byli vzděláváni na střední škole. Jsou to však srdcaři, učení je baví a během tří až čtyř let se do praxe dostanou. Bohužel mnozí z nich si požadované vzdělání z různých důvodů nedoplní. Jiní učitelé nejsou, proto ve škole zůstávají a mnohdy se vpraví do kultury školy lépe než kvalifikovaní učitelé, kteří přicházejí s různými rigiditami z jiných škol. Nejvíce chybí učitelé matematiky, fyziky a chemie. Nejvíce je učitelů s aprobací výchova ke zdraví.

Martina Thumsová, ZŠ Mendelova, Praha


Na naší malé prvostupňové škole je všech šest kolegyň aprobovaných. Vzít na první stupeň neaprobovaného pedagoga bych považoval za hřích na dětech. Přesto mám jeden příklad, a to je výuka informatiky. Aprobovaného informatika na celkem dvě hodiny týdně (výuka ve 4. a 5. třídě) neseženete, takže učí počítačoví nadšenci nebo ti nejlepší uživatelé PC. Z rozhovorů s kamarády z jiných škol ale vím, že na druhých stupních či v různých lokalitách naší vlasti je problém sehnat aprobovaného jazykáře, matikáře či chemika.

Zdeněk Dolanský, ZŠ Praha-Koloděje


Placená zóna

Jan Nejedlý