Proti demotivaci ve školství

V posledních pár letech se sice začíná pedagogům přidávat finanční ohodnocení, což ale nezasvěcená veřejnost vnímá mnohdy ironicky a nepřejícně. S trochou nadsázky je možné parafrázovat pořekadlo z oblíbené české pohádky S čerty nejsou žerty, že ve školství jsou to „samé parády, přehlídky“ (myšleno výlety, exkurze, prázdniny, volna, konec pracovní doby po obědě) a hlavně… „hlavně peníze“. 

Na téma peněz plynoucích do školství existuje mnoho rádoby osvícených článků a ještě osvícenějších komentářů v rámci diskusních fór pod těmito články. Pedagoga jejich čtení může mnohdy demotivovat. Ale demotivačních faktorů je samozřejmě mnohem více. Absolvent pedagogické fakulty, který si za katedrou plní svůj dětský sen, velmi brzy naráží na vystřízlivění vstupem do reality, jež se liší od jeho původních představ. Co všechno tedy může pedagogy demotivovat?

1/ Děti nejsou vždy radost 

Začněme u žáků. Klima ve třídě, nefungující kolektiv žáků či jejich pasivita můžou způsobit to, že se pedagog do hodin přestává těšit a výuka na něj působí demotivačně. Atmosféra ve třídě však nemusí být jediným negativním hlediskem. Mohou to být také limity některých žáků, případně větší skupiny žáků nebo úroveň žáků napříč třídou.