Dospívání s sebou mnohdy nese pocit, že za nic nestojíte. Americká psychoterapeutka Lisa M. Schabová nabízí ve svém manuálu Začni si věřit (Portál) praktického rádce, jak si může teenager zvýšit sebedůvěru. Z knihy, kterou přeložila Petra Diestlerová, vybíráme ukázku týkající se palčivého problému sociálních sítí.

Používání sociálních sítí má mnohé výhody. Když je však nepoužíváme zdravým způsobem, můžou poškodit naše sebevědomí. Je důležité uvědomovat si, jak na nás sociální sítě působí, a chytře se rozhodovat ohledně toho, jak a kdy se budeme připojovat.

Když si nedáš pozor, je lehké spadnout do pasti sociálních sítí a jejich prostřednictvím sabotovat sama sebe. Když budeš mít na paměti následující rizika sociálních sítí, pomůže ti to vyhnout se těm jejich rysům, které můžou podrývat sebevědomí.

Nerealistické porovnávání 

Posty na sociálních sítích můžou poškodit naše sebevědomí, protože vidíme jen ty nejlepší části životů jiných lidí a pak srovnáváme ty obrázky s nejhoršími částmi svých vlastních životů. To vyvolává pocity selhání, nedostatečnosti, nespokojenosti se sebou samým a úzkosti, což vše snižuje sebevědomí. Také nás to nutká stanovovat si nerealistické cíle, protože chceme „být jako oni“, a když se nám nedaří těch cílů dosahovat, cítíme se hůř.


Kyberšikana 

Kyberšikana je používání sociálních sítí tak, aby to jakýmkoli způsobem ublížilo jinému člověku nebo ho to obtěžovalo. Příklady zahrnují posílání výhrůžek on-line, zlomyslné či urážlivé SMS, tweety či posty, šíření pomluv a lží, zveřejňování fotografií či odmítání jejich stažení, využívání osobních informací či videí k záměrnému vyhrožování či zahanbování jiného člověka. Kyberšikana se často opakuje. Její terč cítí hněv, smutek, strach a má ze sebe špatný pocit.

Placená zóna

Lisa M. Schabová