Matika s Chrobákem

Začněme zlehka. Jak je to s tou matikou?

(smích) Jde o rozhodnutí učitele. Jde mi o to, předat látku, anebo chci děti rozvíjet? Pokud chci pouze předat látku, přijdu do třídy, nadiktuju stranu 22 a 23. Učím-li třeba obsah trojúhelníku, řeknu definici, děti si zapíší, ukážu vzorec a děti budou pouze dosazovat. Když chci ale děti zároveň rozvíjet, předchozí způsob jim spíše brání. Dělá z nich papoušky. Musím jim tedy dát důvěru a hodně pomáhat. Průběžná podpora učitele je velmi důležitá. Objevit, jak funguje obsah trojúhelníku, není zase tak velká věda.

Jak to vypadá prakticky?

Třeba dnes jsme v hodině objevovali pí. A tak jsem donesl formu na dort a řekl žákům, že to ve školství balím a že jsem se rozhodl rozjet byznys. Budu vyrábět dortové formy. Jenže nemůžu ani za nic přijít na to, kolik plechu budu na jednu formu potřebovat, že to prostě neumím spočítat, protože nemám kulaté pravítko. Takže jestli by na to někdo nemohl kápnout. Každá dvojice dostala izolepu, hrnek, váleček nebo jiné kulaté věci a jejich úkolem bylo přijít na to. Přicházeli s nejrůznějšími strategiemi, sdíleli je mezi sebou. A pak na to jeden klučina přišel. Udělal si na předmětu čárku, obtočil to na pravítku a změřil. Zjistil, že je to vlastně jako tachometr na jízdním kole. Hned jsme si funkčnost pojmenovávali. A pak už to chápali i ostatní. Začali točit skleničky a čárky prostě měřili. A najednou už byli schopni změřit jakýkoli obvod.

A co s tím dál?

Měl jsem připravenou excelovou tabulku, do níž si každý napsal své jméno, a ještě před vlastním měřením taky tip, kolik jeho forma bude asi měřit. Slíbil jsem, že kdo se přesně trefí, tomu upeču dort. A věděl jsem, že to přesně nemůže trefit nikdo, protože pí je nekonečné číslo.

A proto si teď během rozhovoru na dortu pochutnáváte sám. Chápu.

Přesně. Do excelové tabulky všichni postupně psali vždy průměr a velikost, a tak tam postupně přibývala čísla. Všichni pak na tabulku koukali a já se jich ptal, zda si všimli nějaké souvislosti. Zamysleli se a začali hlásit, že číslo obvodu je vždy tak třikrát delší než délka měřeného předmětu. Do excelu jsem hodil funkci a najednou nám to všem vyskočilo rovnou před nosem. A tak jsme laickým způsobem přišli na to, že průměr obvodu kruhu je vždycky 3,14krát větší než jeho průměr. A došli jsme k pí. A takto se dá dělat úplně každá problematika v matematice. Na základce rozhodně, na střední taky, ale chce to čas.